Měny zemí střední Evropy, regionu, česká koruna, maďarský forint a polský zlotý, od začátku září vůči euru významně oslabily. Dílem jsou za tím výprodeje rizikových aktiv, dílem i zrychlující druhá vlna pandemie Covid-19.
„Pravděpodobnost toho, že středoevropské měny v nejbližších týdnech minimálně otestují jarní minima je vysoká. Lze totiž očekávat pokračující zhoršování nálady na finančních trzích, na což jsou středoevropské měny velmi citlivé. Zhoršuje se i epidemiologická situace v Německu, které se zatím jako jedna z mála evropských zemí drží. Středoevropský region je přitom silně svázán s hospodářským vývojem ve spolkové zemi,“ vysvětluje analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.
V případě české koruny se zvyšuje pravděpodobnost oslabení až k hladině 28 CZK/EUR a vyloučit nelze ani výraznější ztráty koruny nad tuto úroveň. Zároveň platí, že čím výše by koruna oslabila nad hladinu 28, tím by se zvyšovala i pravděpodobnost zásahu ze strany České národní banky (ČNB). Objem devizových rezerv má ČNB dostatečný.
Kromě snížení sazeb na technickou nulu se tak zvyšuje pravděpodobnost použití alternativních nástrojů měnové politiky (intervenční režim či kvantitativní uvolňování). K tomu asi nedojde hned na listopadovém zasedání ČNB, ale až v prosinci či na začátku příštího roku.
Oslabení maďarského forintu nad hladinu 370 HUF/EUR se zdá být otázkou nejbližších dnů, maximálně týdnů. Z Polska sice ve 3. čtvrtletí chodila vzhledem k okolnostem velmi dobrá makroekonomická čísla, ale závěr roku již bude o poznání slabší. Další snížení úrokových sazeb ze strany polské centrální banky (NBP) již očekávat nelze, protože není de facto kam a do záporu většina členů NBP jít nechce. Oslabení zlotého výrazněji nad hladinu 4,60 PLN/EUR je otázkou závěru října či listopadu.