Raketový nárůst počtu nakažených dohromady se zprávami z českého průmyslu nevěští pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého, shodují se ekonomové. Počty nakažených v přepočtu na tisíc překročily úroveň stovku (týdenní průměr) a Česko míří nad nejhorší čísla z října 2020 a března 2021. Situace se dramaticky zhoršuje také v sousedním Německu a Rakousku a pak také v Nizozemí a v Belgii. Nikde však s výjimkou Rakouska není situace tak dramatická jako v Česku. Naopak výrazně lepší čísla než severní Evropa hlásí jih v čele se Španělskem, Itálií a Francií. Pravděpodobně jde o důsledek vyšší proočkovanosti, částečně má vliv i pomalejší nástup zimy.
To vše jsou pro českou ekonomiku další špatné zprávy, mimo jiné po výrazných výpadkách v subdodávkách pro průmysl. „Tvrdá čísla za čtvrtý kvartál ještě nejsou k dispozici, ale výrazný propad výroby ve Škodě Auto (v říjnu zhruba 50 % meziročně) se musel na průmyslu podepsat. A ani obnovení výroby v největší české automobilce během listopadu pravděpodobně výkon celého odvětví automotive nijak výrazně nevylepší,“ říká hlavní analytik Patria Finance Jan Bureš.
„Máme tak před sebou konec roku, ve kterém dostane sektor služeb další covidový zásah, který tentokrát bude zesílen problémy v průmyslu. Naše nowcasty (zatím bez tvrdých dat z průmyslu) ukazují, že česká ekonomika se může mezikvartálně propadnout o více než 2 %. Pak by mohla teoreticky zaostat i za poslední prognózou ČNB?ů dodává Bureš.
I tak by podle něj růst sazeb na nejbližších zasedáních pokračoval dále, protože ČNB se dívá na nové vlny pandemie primárně jako na stagflační šok. To znamená takový šok, který sice sráží ekonomický výkon, ale současně posouvá ještě výš inflaci a inflační očekávání. Zvlášť ve chvíli, kdy je doprovázen dalším samovolným oslabováním české měny.
