Tento týden je v plánu první letošní zasedání centrální banky. Pandemie koronaviru – od uplynulé listopadové prognózy – začala dopadat na českou ekonomiku ještě tvrději. Nejzranitelnější je pohostinství, hoteliérství a kultura, problémy mají i obchody s oděvy a textilem a obecně menší kamenné prodejny. Podle analytiků však tvrdé podmínky na začátku roku a pomalejší rozjezd očkování pravděpodobně zatím nepovedou k výraznějším změnám v odhadu růstu pro tento rok. „Centrální bankéři byli již v listopadu ve svých odhadech hodně konzervativní a sázeli na velice opatrné oživení ”pouze” o 1,7 %. Náš odhad byl 2,7 %,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Od listopadu se však výrazněji změnila dynamika kurzu koruny. Centrální banka počítala v listopadu s tím, že se na začátku nového roku bude pohybovat v okolí 27,00 EUR/CZK. Realita je však jiná: koruna se na vlně globálního optimismu spojovaného s vakcínou posunula až do blízkosti 26,00 EUR/CZK. „Silnější česká měna by měla být hlavním důvodem, proč nová prognóza pravděpodobně bude ukazovat na pomalejší růst úrokových sazeb v tomto roce,“ konstatuje Bureš.
Dalším argumentem, proč se do růstu sazeb nijak “nehnat”, může být pro některé centrální bankéře samozřejmě také vysoká nejistota spojená s prognózou a možná i nižší prosincová inflace. Ta byla o sedm desetin procentního bodu nižší, než předpokládala prognóza. Ovšem z velké části kvůli nižším cenám potravin. „Jádrová inflace zůstává poblíž historických maxim a zprávy o zpožďujících se subdodávkách a raketovém růstu cen mezinárodní přepravy zatím vyznívají spíše pro-inflačně. Sečteno podtrženo, centrální banka pravděpodobně bude dál jasně komunikovat, že další krok bude směrem k vyšším sazbám. Je jen otázka, zda se toho dočkáme v tomto roce,“ doplňuje Jan Bureš.
