Poslední měnově-politické zasedání v listopadu přineslo očekávané snížení úrokových sazeb o 25 bb, zároveň však ve větší míře zazněly varovné signály ze strany členů Bankovní rady ohledně dalšího postupu.
Ačkoli Rada stále avizuje tvorbu rozhodnutí na základě nově příchozích dat a nepřistupuje k bližším náznakům svých budoucích kroků, objevuje se několik faktorů, které hovoří ve prospěch dočasného pozastavení cyklu snižování sazeb již na prosincovém zasedání.
V prvé řadě jde o prognózu analytiků samotné ČNB, která sice načrtla rychlejší pokles sazeb s ohledem na očekávaný vývoj peněžního trhu v eurozóně, zároveň však přinesla i výraznou úpravu očekávané inflace nad 2% cíl v letošním i příštím roce včetně období na horizontu měnové politiky.
Zároveň ČNB počítá se slabší korunou, přičemž z vyjádření některých členů Rady je zřejmé, že již při současných hodnotách směnného kurzu se včasné dosažení cenové stability jeví jako obtížné. S tím počítá i naše prognóza, která předpokládá možný nárůst inflace nad 3 % ještě v letošním roce, zároveň počítá i s určitým efektem opatrnějšího postupu amerického Fedu.
V prosinci tak podle naší prognózy zůstanou úrokové sazby beze změny a klesat budou opět až v příštím roce, kdy by se zastavily již na úrovni 3,50 %. Výrazně pomalejší postup než tento se zatím jeví jako nepravděpodobný, rizikem prognózy je spíše rychlejší pokles sazeb včetně „cutu“ v prosinci, kdy Bankovní rada nemusí být v tomto rozhodnutí jednotná.
Autoři textu: Martin Kron, Vít Mikušek, analytici Raiffeisenbank
