Bankovní rada České národní banky se na svém čtvrtečním jednání zabývala mimo jiné i dopady válečného konfliktu na Ukrajině na českou ekonomiku. „Vzhledem k tomu, že se jedná o neekonomický šok, jehož další vývoj je těžko odhadnutelný, je předčasné dělat závěry ohledně dlouhodobějších dopadů do domácí ekonomiky, inflace či budoucího nastavení měnové politiky,“ napsala ČNB v tiskové zprávě z jednání.
Již nyní lze podle centrální banky očekávat, že přímý dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený. Důvodem je velmi nízký podíl na vývozu zboží a služeb z ČR (v případě Ruska 2,3 % a v případě Ukrajiny 1 %). Krátkodobě lze podle ČNB nicméně předpokládat celkově proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií. Stejným směrem bude na cenovou hladinu krátkodobě působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší.
„Nové informace a výhledy vývoje světové ekonomiky, komodit, měnových kurzů apod. budou zohledněny v aktualizaci zimní prognózy ČNB, kterou bankovní rada projedná na měnovém zasedání 31. března 2022,“ oznámila bankovní rada.
ČNB podle svého vyjádření disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či devizový trh: „V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.“
