Na dnešním zasedání ČNB předpokládáme, že centrální banka sice sníží úrokové sazby o 25bps na 3,50 %, doručí ovšem trhům relativně jestřábí komentář implikující možnost delší stability sazeb.
Od zimní prognózy jsme viděli oproti očekávání centrálních bankéřů o něco rozkolísanější inflaci (zejména v segmentu potravin) a rychlejší hospodářský růst (2,0 % versus očekávaných 1,5 % pro Q1). Celkové vyznění prognózy by však i po “jarní” aktualizaci mělo být podobné – ekonomické oživení pozvolna sílí, inflace jako celek je sice pod kontrolou, ale problematický zůstává segment služeb, zejména ten navázaný na realitní trh. Sečteno, podtrženo, prognóza by měla implikovat pozvolný návrat sazeb k neutrálním úrovním v blízkosti 3,0 %, ale ne o moc níže.
Problém je v tom, že výrazná celní ofenziva Donalda Trumpa mění hřiště a hlavní scénář prognózy s tím s vysokou pravděpodobností ještě nebude počítat – je navíc velkou otázkou, zda budou mít centrální bankéři k dispozici alternativní scénáře nebo citlivostní analýzy týkající se cel.
Podle dosavadních komentářů, je vedení ČNB zatím v hodnocení dopadů vyšších cel na domácí ekonomiku velmi opatrné. Zdá se, že na rozdíl od ECB akcentují čeští centrální bankéři negativní dopady cel do globální výroby/nabídky, což v jejich očích může být pro Česko střednědobý pro-inflační faktor.
Méně už mluví o možných negativních dopadech cel na zahraniční poptávku a hospodářský růst a o dopadu nižších cen pohonných hmot a energií – to jsou krátkodobější spíše desinflační efekty Trumpových cel, které podle nás převáží v Evropě i v Česku směrem k roku 2026.
Vzhledem k současnému nastavení bankovní rady a vysoké nejistotě spojené s politikou Donalda Trumpa však předpokládáme, že dnešní hlasování o snížení úrokových sazeb na 3,50 % nemusí být jednoznačné a může být doprovázené komentářem, který nebude vylučovat stabilitu sazeb na nových úrovních.
Jsme však toho názoru, že kombinace o něco pomalejšího růstu a nižších cen energií a pohonných hmot nakonec vytvoří ve druhé polovině roku prostor pro další lehké snížení sazeb na 3,25 % a na začátku roku 2026 pak eventuálně na 3,0 %. Nic z toho však dnes nebudou chtít centrální bankéři předjímat.
Autorem komentáře je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
