Na dnešním zasedání by ČNB podle našeho názoru mohla začít snižovat úrokové sazby – čekáme první drobný krůček směrem dolů o 25bps na 6,75 %. Jednání může být relativně napínavé, poslední komentáře z centrální banky včetně těch od guvernéra Aleše Michla (a obou viceguvernérů) však ukazují na mentální připravenost vážně uvažovat nad prvním poklesem úrokových sazeb. Jaké jsou hlavní důvody, proč první krok směrem k nižším sazbám neodkládat?
Za prvé, poslední prognóza implikovala pokles úrokových sazeb již v listopadu. A hlavním důvodem pro opatrnost bylo, že bankovní rada vnímala rizika listopadové prognózy jako viditelně pro-inflační. Realita je taková, že poslední čísla z reálné ekonomiky spíše do prognózy zapadala nebo působila lehce proti-inflačně. Jde zejména o slabší výkon ekonomiky ve třetím kvartále, který byl revidován dolů na -0,5 % mezikvartálně (z -0,2 %) a dolů šla nejen zahraniční poptávka (reálné exporty), ale také poptávka domácí. Inflace “plus mínus” odpovídá poslední prognóze, ale klíčové jádrové inflační tlaky (momentum) odeznívají o něco rychleji.
Za druhé, příznivě se změnilo vnější prostředí. Pozvolné odeznívání inflačních tlaků vedlo jak v eurozóně, tak zejména v USA k sázkám na rychlejší uvolňování měnové politiky v příštím roce. A nižší americké a německé tržní výnosy jsou velmi dobrou zprávou pro českou korunu. Ta tak nehledě na možný pokles domácích sazeb drží relativně solidní úrovně – o necelé procento silnější než listopadová prognóza.
A za třetí, prvním krokem o 25bps bodů směrem dolů centrální banka nic zásadního nepokazí a vytvoří si manévrovací prostor pro postupné snižování sazeb v příštím roce. Dnešním krokem ČNB reálně měnové podmínky příliš neuvolní a měnová politika dál zůstane relativně přísná. Odkládání prvního kroku až na únorové zasedání by naopak mohlo vést v roce 2024 k nutnosti snižování úrokových sazeb urychlit, což by na finanční trhy (včetně koruny) mohlo poslat nežádoucí volatilitu.
I přes výše zmíněné důvody může být dnešní debata uvnitř bankovní rady napínavá a někteří centrální bankéři mohou chtít první snížení sazeb odložit až do příštího roku. A pokud k němu dojde (náš základní scénář), bude pravděpodobně rozhodnutí doprovázeno relativně jasným jestřábím poselstvím.
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
