Po měsících, kdy růst průmyslové výroby postupně zvolňoval, v září došlo k pozitivnímu překvapení. Ve srovnání se srpnem se produkce zvýšila o 2,7 %. Je sezónní záležitostí, že se průmysl po prázdninách zvedne, ale letošní nárůst je historicky nadprůměrný.
Meziroční růst bez kalendářního očištění dosáhl 3 % a po očištění dokonce o 6,2 %. Za tři čtvrtě roku je na tom ve srovnání se stejným obdobím loňského roku lépe o 2,6 %. Zejména v listopadu a prosinci kvůli vyšší srovnávací základně růst zpomalí, přesto naše prognóza celoročního růstu okolo 2 % je nyní vychýlena naštěstí pro českou ekonomiku ve směru lepšího výsledku.
Průmysl však již bezesporu hledí do dalšího roku, který nemusí být vůbec jednoduchý. Války na Blízkém východě i na Ukrajině se zatím nepodařilo ukončit, tudíž ceny energií zůstávají zvýšené. Zejména ceny elektřiny a zemního plynu mohou od začátku příštího roku výrazněji vzrůst a podlomit již tak křehkou konkurenceschopnost evropského i českého průmyslu.
Z makroekonomického hlediska je nadále pozitivní, že růst se týká většiny odvětví. Navíc u značné části byl evidován růst o 5 %, ne-li dokonce více. Největší nárůst zaznamenala výroba energií, která byla meziročně vyšší o více než pětinu. Je však nutné poznamenat, že tento výsledek je výrazně ovlivněn nižší srovnávací základnou, když naopak v září 2025 produkce poklesla o takřka 10 %.
Velmi slušný výsledek evidujeme také pro nás v klíčovém automobilovém sektoru s růstem o více než 9 %. Naopak na něm významně závislá výroba pryžových a plastových výrobků poklesla o 0,7 %. Snížení produkce pak vidíme také ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, která patří k váhově důležitějším částem naší industrie.
Další pozitivní zprávou je, že hodnota nových zakázek byla meziročně vyšší o 8 %, přičemž ze zahraničí stouply dokonce o více než 14 %. Tuzemsko naopak zaostává s růstem o 3,3 %. Z odvětvového hlediska byl nárůst opět celoplošný s výjimkou automotive a strojů a zařízení. V případě druhého jmenovaného to koresponduje s investicemi v této oblasti, které jsou dokonce reálně nižší než před covidem. Od začátku roku nové zakázky stagnují, což podvazuje potenciál českého hospodářství v dlouhodobé perspektivě.
Mnohem lépe je na tom výroba elektrických zařízení, dále počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení a či kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Objednávky v těchto částech průmyslu jsou meziročně vyšší zhruba o 20 %, přičemž jejich současné výsledky jsou už nyní velmi solidní. Rizikem však nejen pro ně jsou nadále zvýšené ceny energií, kdy cena elektřiny se pohybuje přes 144 EUR/MWh a zemního plynu okolo 88 EUR/MWh. Přitom právě vysoké ceny zemního plynu přímo ovlivňují i vývoj cen elektřiny. To je riziko zejména pro naše energeticky-náročnější odvětví.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
