Česko: začátek roku s deficitním hospodařením

Za první měsíc roku 2024 dosáhl státní rozpočet deficitu 26,0 mld. Kč a lze očekávat, že v záporných číslech hospodaření státu zůstane i po zbytek celého letošního roku. S výjimkou roku 2022 startoval státní rozpočet vždy v červených číslech a letošní vývoj tak není příliš překvapivý.

V lednu byly příjmy státního rozpočtu meziročně vyšší o 11,5 %, zatímco výdaje rostly o 24,7 %. Zde proti roku 2023 hlavní rozdílovou položku tvoří již vyplacené zálohy na financování regionálního školství (30,5 mld. Kč) kdy v minulém roce byla tato záloha zaplacena až začátkem února a při jejím odečtení by schodek byl dokonce mírně kladný. Lze tak očekávat nižší prohloubení deficitu během února, než v jakém rozsahu proběhlo během minulého roku.

Z pohledu samotných příjmů nelze ještě uceleně hodnotit dopady konsolidačního balíčku, kdy například vyplacené mzdy během ledna se vztahují k prosinci a více jak 13% nárůst u daně z příjmů FO spíše reflektuje růst mezd. Stejně tak u inkasa daně z přidané hodnoty, kvůli splatnosti daně, reflektuje 6% nárůst spíše dopady vysoké inflace a možného meziročního (reálného) růstu spotřeby, nežli dopad změn účinných od ledna 2024.

U výdajů je porovnání po jednom měsíci taktéž méně vypovídající, kdy celkovou dynamiku ovlivnilo již zmíněné financování školství. Zásadní položku po většinu roku budou opět představovat výdaje na výplatu důchodů, kde je prozatím registrován meziroční nárůst o 5,6 % (+4,1 mld. Kč). Zajímavý je pak pohled i na výdaje na obsluhu státního dluhu, které meziročně poklesly o 6,7 mld. Kč. To je dáno zejména loňskou nižší říjnovou inflací než v roce 2022, na základě které jsou vypláceny úrokové výnosy plynoucí z nejrozsáhlejší emise protiinflačních státních dluhopisů.

Lednový výsledek obvykle pro celoroční dráhu státního rozpočtu není příliš vypovídající a vzhledem k řadě mimořádných příjmů a výdajů ve srovnání s loňským rokem budou zpřesňovat trajektorii až výsledky v dalších měsících. Před rokem 2020 patřil leden obvykle mezi měsíce, kdy státní rozpočet končil s kladným saldem a do začátku léta docházelo k postupnému zhoršování vývoje.

Vzhledem k letošnímu startu na záporné hodnotě tak lze očekávat v následujících měsících postupné prohlubování deficitu, a to minimálně do konce letošního května. Důležitým faktorem bude i další ekonomický vývoj, kdy v posledních měsících dochází u ostatních institucí spíše ke zhoršování výhledů a posunu odhadů na růst v roce 2024 do blízkosti 1 % (náš odhad = +1,7 %). To by následně mohlo negativně ovlivnit stranu příjmů a dostat letošní plán na deficit ve výši 252 mld. Kč pod tlak.


Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffesenbank

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat