Česká republika má v letech 2021 až 2027 získat z evropských fondů přes 1,3 bilionu korun, podle Nejvyššího kontrolního úřadu však podporu často směruje tam, kde není potřeba, nebo do projektů, které postupně ztrácejí smysl. Úřad v novém EU reportu upozorňuje na slabé výsledky investic do energetických úspor, digitálního vzdělávání či připravenosti nemocnic. Doporučuje zvýšit spoluúčast příjemců a více využívat úvěry a záruky místo dotací.
„Samotné utracení peněz není úspěchem. Úspěch je nasměrovat peníze tam, kde přispějí největší měrou k růstu celé společnosti,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle úřadu se české instituce naučily evropské peníze čerpat formálně správně, to ale samo o sobě nezaručuje jejich hospodárné a účelné využití.
Devatenáctý EU report, který NKÚ zveřejnil 2. listopadu, shrnuje mimo jiné výsledky 14 kontrol ukončených od začátku dubna 2025 do konce března 2026. Ty se zcela nebo částečně zaměřovaly na prostředky Evropské unie.
Miliardová podpora bez očekávaného přínosu
Mezi příklady nenaplněných očekávání úřad zařadil podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Vynaložených 26,4 miliardy korun mělo podle NKÚ na celkovou spotřebu energie v průmyslu a službách dopad pouze ve výši 1,1 procenta. U digitálního vzdělávání pak podle kontrolorů podpora za 8,2 miliardy korun nevedla k naplnění žádného z prioritních cílů programu.
Výhrady má NKÚ také k podpoře připravenosti nemocnic na mimořádné situace, která dosáhla 18,6 miliardy korun. Namísto systémových změn podle úřadu nemocnice často pořizovaly zbytné přístroje do zásoby. U čisté mobility kontroloři poukazují na to, že ani po investicích za 5,3 miliardy korun Česko nesplnilo část cílů v oblasti dobíjecí infrastruktury a v rozšíření elektromobility patří k nejslabším zemím EU.
Očekávaný obrat podle NKÚ nepřineslo ani 650 milionů korun na přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu: objem kombinované dopravy klesá, zatímco silniční doprava roste. Projekty na podporu zaměstnanosti znevýhodněných skupin za 1,2 miliardy korun pak podle úřadu přinášely převážně krátkodobé efekty bez prokazatelného dlouhodobého dopadu.
Příjemci mají více investovat ze svého
NKÚ doporučuje soustředit evropskou podporu na menší počet strategických oblastí, omezit roztříštěnost programů a zjednodušit administrativu. Za zásadní zároveň považuje vyšší finanční zapojení samotných příjemců.
„Je nutné zvýšit tzv. spoluúčast příjemců dotací, tedy podíl, který zaplatí z vlastní kapsy. Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci. A to za předpokladu, že se budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená,“ uvedl Kala.
Úřad také doporučuje výrazně rozšířit využívání finančních nástrojů, například úvěrů či záruk. Zatímco v Česku podle údajů uvedených v tiskové zprávě představují necelých 2,5 procenta podpory z evropských fondů, unijní průměr dosahuje přibližně devíti procent.
Po roce 2027 může být peněz méně
V programovém období 2028 až 2034 bude mít Česko podle NKÚ pravděpodobně k dispozici méně evropských prostředků než dosud. O to důležitější podle úřadu bude, aby stát posuzoval skutečný přínos podpořených projektů, nikoli jen tempo čerpání.
Evropská unie podle zprávy od roku 2028 plánuje přejít na model, který výplatu prostředků naváže na plnění konkrétních cílů, milníků a reforem. V českém prostředí může podle NKÚ pomoci také nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí, účinný od ledna 2027. Ten klade důraz na odpovědnost za výsledky, řízení rizik a účelné, hospodárné a efektivní nakládání s penězi.
Samotná změna pravidel však podle Kaly nestačí. „Pokud se opět významně nezapojí soukromý kapitál a ona bájná neviditelná ruka trhu, žádná, byť sebegeniálnější, změna pravidel pro čerpání dotací nemá šanci tenhle rozjetý vlak vrátit zpátky na koleje,“ uvedl prezident NKÚ.
