Státní dluh České republiky vykázal za loňský rok poprvé v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun; zhruba o stejnou sumu, jako v součtu za předchozích deset let. Přesto letos v lednu a v únoru významné světové ratingové agentury, Moody’s a Fitch Ratings, vydaly ve vztahu k Česku vcelku příznivý verdikt pokud jde o udržitelnost tuzemských veřejných financí. Podmínili jej ovem postupným zotavováním od roku 2022 dále.
„Proč ratingové agentury zůstávají v klidu? Zaprvé proto, že se neúčastní tuzemského vnitropolitického boje. Zadruhé proto, že jsou to agentury mezinárodní a dobře tak vnímají celosvětový kontext. V něm růst českého vládního zadlužení nijak varovně nevybočuje z trendu loňského, tak mimořádného roku,“ komentuje to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„To, že ratingové agentury zůstávají v klidu, ale pochopitelně nemá být pobídkou tuzemské vládě k dalšímu enormnímu zadlužování. Dříve či později – a spíše dříve než později – budou chtít mezinárodní investoři vidět věrohodný plán konsolidace tuzemských veřejných financí. Ostatně, jak už víme, i ratingové agentury podmiňují další příznivé hodnocení českého zadlužení zřetelným zotavováním veřejných financí už od příštího roku,“ dodává Kovanda.
Ministerstvo financí upravilo státní rozpočet na rok 2021 na deficit s maximálním schodkem 500 miliard korun, i když na konci roku výsledná suma pravděpodobně takto vysoká nebude; stále však půjde o nejvyšší deficit v historii ČR.
„To vše tedy ještě mezinárodní investoři a ratingové agentury stráví. Za dvou podmínek. Prvně za té, že vláda předloží věrohodný plán konsolidace veřejných rozpočtů pro období od roku 2022 až třeba do začátku 30. let. A zadruhé za té podmínky, že sumu 500 miliard, kterou maximálně má k dispozici, využije opravdu jen na žádoucí covidová opatření. A ne na předvolební uplácení voličů,“ varuje Kovanda.
