Zatímco české a slovenské firmy a organizace dosahují v oblasti kybernetické bezpečnosti „bezpečné“ úrovně, občané zůstávají hluboko v rizikové zóně. Vyplývá to z prvního ročníku Mastercard Indexu kybernetické bezpečnosti pro Českou republiku a Slovensko.
Index, sestavený na základě průzkumu mezi 209 firmami a organizacemi (s 200 a více zaměstnanci) a dvěma tisíci spotřebiteli, hodnotí čtyři klíčové oblasti: vnímání důležitosti kyberbezpečnosti, prevenci, vzdělávání a správu hesel. Maximální možný počet bodů je 100.
Výsledky:
- Firmy a organizace: 63 bodů → bezpečná úroveň (61–75 bodů)
- Občané: 45 bodů → riziková úroveň (0–50 bodů)
Vysokou úroveň bezpečnosti (76–100 bodů) nedosáhla ani jedna ze sledovaných skupin.„Kybernetická bezpečnost přestává být pouze technologickým tématem a stává se základem důvěry v celou digitální ekonomiku. Nejslabším článkem však nadále zůstávají lidé – ať už jako soukromé osoby, nebo v pracovním prostředí,“ uvedla Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Téměř 80 % IT manažerů tvrdí, že by jejich organizace dokázala kybernetický útok rozpoznat a odrazit. Více než 90 % firem denně zálohuje data, 87 % má krizový plán pro případ útoku a 77 % deklaruje dostatečné investice do kyberbezpečnosti.
Za poslední dva roky výrazně vzrostl počet organizací s vyhrazenou pozicí pro kybernetickou bezpečnost – z jedné třetiny na téměř 60 %. Největší brzdou zůstávají omezené zdroje, zejména u menších firem.
Pouze polovina dotázaných spotřebitelů věří, že by kybernetický útok rozpoznala a ubránila se mu. 14 % přiznává, že by to vůbec nedokázala. Mezi nejčastější rizikové chování patří:
- 35 % lidí kliklo na podezřelý odkaz nebo přílohu
- 15 % vyplnilo osobní údaje na pochybné webové stránce
- 11 % předalo údaje podvodníkovi po telefonu
Hlavní překážky lepšího chování? 36 % respondentů uvádí lenost a pohodlnost, 24 % podceňování rizik a 17 % nedostatek informací. Pravidlo „opatrnost a obezřetnost“ jako základ osobní kyberbezpečnosti zná jen 30 % lidí. Čtvrtina se aktivnímu vzdělávání úplně vyhýbá.
Celkem 94 % IT profesionálů se shoduje, že umělá inteligence výrazně pomáhá útočníkům. Pouze 63 % ji vnímá jako efektivní nástroj obrany – přestože právě na AI stojí nejmodernější bezpečnostní systémy Mastercardu a dalších hráčů. Kyberkriminalita přitom dále roste.
Rozšiřující se ekosystém IoT zařízení, 5G sítě a propojené dodavatelské řetězce vytvářejí nové zranitelnosti, které útočníci díky AI dokážou rychleji a efektivněji zneužít.
