Česko i svět v ekonomickém trní. Hledají se nové trhy

business-gf7b8b6e5b_1280

Světová ekonomika – a uvnitř něj i české hospodářství – čelí v posledních několika letech mnoha překážkám, které vyvstaly často na základě nepředvídatelných okolností; na druhé straně ale i skrze záměrné činy či rozhodnutí vnitřních i vnějších aktérů.

Na přelomu let 2019 a 2020 vtrhla z Číny do Evropy a na další kontinenty pandemie viru covid-19. Na jeho šíření nebyl nikdo připraven a v žádné zemi ani v záloze nebyl scénář pro jeho rychlé a efektivní potlačení.

Zaskočené vlády v rámci obrany instinktivně sahaly k lockdownům velké části ekonomiky a omezení pohybu obyvatel. Skrze tato cílená opatření došlo k zásadnímu ochromení ekonomické aktivity mnoha obyvatel a firem.

V nepřetržitém chodu zůstal vesměs jen životně důležitý průmysl a kritická infrastruktura. Byl takřka kompletně zastaven cestovní ruch, gastronomie a služby, ochromena byla doprava, kultura přestala existovat a společenský, ale i pracovní život se přemístil do soukromí home-office a on-line komunikace.

Rána pro státní finance

Tyto razantní změny se projevily i v číslech. Vlády začaly poskytovat masívní kompenzace, odpouštět některé zálohované platby a připravily systém bankovních garancí. Záměr byl jasný: udržet kupní sílu lidí a nastavit takové podmínky, aby přežily i firmy a podnikatelé. Výsledkem byly obří deficity státních rozpočtů, propad veřejných financí, ale i zároveň značné roztočení inflační spirály.

Ve většině případů se díky vládní pomoci povedlo firmy i drobné podnikatele zachránit, nicméně byly taktéž zaznamenány ztráty. Některé podniky či živnostníci skončili či začali propouštět – především v odvětví dopravy, přepravy, služeb a gastronomie.

Velká část takto uvolněných a propuštěných zaměstnanců se již nevrátila a v oboru chybějí; ve vybraných segmentech ekonomiky to způsobuje velké problémy. Patří tam například námořní a letecká doprava. Kvůli nedostatku personálu v přístavech a na letištích, ale i v přepravních společnostech začala narůstat prodleva s dopravou zboží po celém světě.

Letecká doprava si pak připsala velice horké léto, kdy se na letištích kupili cestující, jejichž letadla měla mnohahodinová zpoždění.

Ruská agrese zdražila ropu a plyn

Covidem, rozvrácenými veřejnými financemi, robustní inflací či potížemi v dopravě však problémy světové ekonomiky neskončily. Pár dní před koncem února letošního roku přepadlo putinovské Rusko sousední Ukrajinu a v Evropě vzplanul válečný požár.

Reakce na trzích na sebe nenechala dlouho čekat. Strmě vzhůru zamířila ropa a zemní plyn, jejímiž je Rusko významný dodavatel. Její ceny akcelerovaly o to více, že v reakci na ruskou agresi zavedly evropské země několik balíků sankcí, na než putinovský režim reagoval utlumováním dodávek plynu, až je před několika dny zastavil úplně.

Na ceně plynu je závislá i konečná cena pro výrobu elektřiny, takže v jednotlivých zemích domácnostem i firmám vylétly nové předpisy záloh do nebetyčných výšin a vlády po týdnech váhání nakonec přišly s opatřeními v podobě dalších kompenzací či zastropování cen.

Vysoké ceny energií se samozřejmě propsaly do finálních cen potravin či spotřebního zboží a ještě více umocnily roztočenou inflační spirálu.

Podtrženo sečteno: mix těchto nepříznivých okolností staví světovou ekonomiku do značné nejistoty ohledně jejího budoucího vývoje. Totéž platí pro české firmy, které i v těchto podmínkách potřebují dále fungovat a plánovat svoje aktivity.

Domácí firmy v loňském a v první polovině letošního roku trápily především vysoké ceny surovin, drahá doprava, dlouhé dodavatelské lhůty a obecně vzato narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce. To se v průběhu letošního roku začalo měnit a hlavní problémy podniků jsou nyní koncentrovány do trojúhelníku extrémně drahé energie, oslabující poptávka a obavy z budoucího vývoje.

Jaká jsou další rizika?

Monitoringem současné situace a jejími dopady na základní chod podniků a firem, možnosti plánování, ale i spolupráci se zahraničím se nezabývají jen jejich majitelé, či ekonomičtí analytici, ale i ve veřejných institucích.

Například na ministerstvu zahraničních věcí nedávno vznikla nová „Mapa globálních oborových příležitostí“. V ní jsou tradičně mapovány a analyzovány příležitosti vyplývající z proměn ve světové ekonomice, strategické projekty, které vycházejí z národních investičních a podpůrných strategií, a v neposlední řadě rovněž investiční příležitosti pro české firmy.

V samotném úvodu práce jsou pojmenovány základní čtyři skupiny rizik. První z nich jsou narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce, ceny dopravy a energií; druhou skupinu pak tvoří deglobalizace a regionalizace; samotným třetím faktorem je ruská agrese a konečně čtvrtou skupinu tvoří rizika enviromentální a zdravotní.

První tři zmíněná rizika mají společný průsečík v podobě rizika protistrany. Možností jak zmíněným rizikům čelit je více diverzifikovat dodavatelskou i odběratelskou síť a snažit se maximálně zlepšit svojí pozici v rámci samotného výrobního řetězce.

Nalezení nových trhů a poptávky

Protože autorský tým zmiňované publikace se skládá z kolektivu pracovníků ministerstva zahraničních věcí, akcentuje možnosti řešení těchto rizik nebo obrany před nimi v posílení ekonomické diplomacie České republiky.

Jedním z předkládaných receptů je nacházení nových zahraničních nových a trhů pro české firmy. Tento předpoklad není způsoben pouze situací na východě a ruskou agresí vůči Rusku, ale i dalšími ekonomickými problémy současného světa, na kterých se podepsala opakovaná pandemie koronaviru a negativní dopady, které si vyžádala.

S nalézáním nových trhů je podle autorů publikace spjata potřeba nalézat i nová ohniska světové poptávky. „Po pandemii, v jejímž důsledku posílily především sektory zdravotnictví a digitalizace, razantně vzrostla poptávka po zboží z oblasti obranného průmyslu. Posilovat budou i další oblasti navázané na obranu, například letecký sektor nebo ICT,“ píše se v doporučení.

Mezi doporučené recepty pak ještě patří surovinová, energetická a zemědělská diplomacie, která by měla přispět k nalezení nových trhů. Pro zdárné nalezení nových trhů, ale i ohnisek nové poptávky je nezbytná kooperace dotčených institucí a samozřejmě členů diplomatických misí a zastoupení České republiky po celém světě.

S tím souhlasí i ekonomové Hledání nových exportních destinací zůstává jedním z důležitých předpokladů jak uspět ve světě i v těchto bouřlivých letech.

Jak se bude situace v zahraničním obchodě dále vyvíjet bude patrné ze statik v následujících měsících. Nicméně podle posledních údajů je český export, který vždy býval tahounem ekonomiky, v deficitu a zlepšení situace je v nedohlednu. V nedohlednu je tak zlepšení situace i pro nemalé množství českých firem.

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat