Domácí ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 %, avšak meziročně poklesla o 0,2 %. To, že mezikvartálně HDP ve 4. čtvrtletí vzroste, již dopředu avizovalo oživení spotřeby domácností v závěru roku, respektive průběžné statistiky z maloobchodu a ze služeb.
To potvrdil i komentář ČSÚ – „růst HDP po dlouhé době podpořily výdaje na konečnou spotřebu domácností“. Právě oživení spotřeby domácností je přitom nezbytnou podmínkou růstu české ekonomiky v letošním roce. Pokud vyjdu z předpokladu, že mzdy letos reálně porostou, tj. že nominální růst mezd bude nad inflací, tak je postupné oživování spotřeby domácností pravděpodobné. S otazníkem je samozřejmě síla oživování spotřeby.
K mezikvartálnímu růstu HDP ve 4. čtvrtletí přispěla i zahraniční poptávka, což rovněž není překvapivé s ohledem na měsíční statistiky ze zahraničního obchodu. Ve 4. čtvrtletí se dařilo zpracovatelskému průmyslu. Detailnější informace a vhled do struktury HDP zveřejní ČSÚ až na začátku března a samozřejmě je nutné počítat s tím, že údaj za 4. čtvrtletí a tím i za celý rok 2023 může být ještě mírně revidován.
V souhrnu za rok 2023 domácí ekonomika předběžně poklesla o 0,4 %. Celková čísla ještě nebyla zveřejněna, ale na základě statistik z 1. až 3. čtvrtletí a na předběžném odhadu za 4. čtvrtletí je zřejmé, že za poklesem HDP stála primárně spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Kladně do HDP naopak přispíval čistý export, a to především díky poklesu importu a finalizaci produkce. Na úrovně HDP před pandemií by se mohla česká ekonomika dostat ve druhé polovině letošního roku, a to v závislosti od síly oživení spotřeby domácností a zahraniční poptávky.
Autorem textu je Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta
