Česká koruna se zasekla. Za “brzdu” na hranici 25,50 EUR/CZK zatáhl nový globální strašák – vysoká inflace. Americká dubnová inflace překvapila výrazně vyšším výsledkem, když vyskočila na 4,2%. To je nejvyšší hodnota od roku 2008 a výsledek překonal i ta nejvyšší očekávání v průzkumu agentury Bloomberg.
„Svět se nyní dělí na tábory. První, podobně jako většina bankéřů Fedu, říká, že nárůst inflace je dočasný a není třeba se bát. Druhý tvrdí, že vysoká inflace po odeznění pandemie jen tak nezmizí a Fed na ni bude muset reagovat rychlejším utažením měnové politiky. Kdo má pravdu, je v tuto chvíli zatím těžké rozsoudit. Poslední inflační čísla ale jednoznačně nahrávají spíše sázkařům na trvale vyšší inflaci,“ konstatuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš a pokračuje:
Ostatně za rychlejším růstem cen v USA stojí nejen dražší pohonné hmoty a potraviny, ale i jádrová inflace, která je nejvyšší od roku 1981. My zatím spíše věříme v dočasnost globálního inflačního šoku. Pokud se však pleteme, bude to mít dopad i na náš relativně optimistický pohled na korunu. Proč? Koruně v tuto chvíli hraje do karet řada faktorů. Hospodářství v druhé polovině roku čeká relativně rychlé oživení (restart reálné konvergence), exportéři jsou relativně málo “pojištěni” proti silnějšímu kurzu (úroveň zajištění je nejnižší za poslední čtyři roky) a současně ČNB pravděpodobně v tomto roce bude jednou z prvních centrálních bank ve vyspělém světě, která zvýší úrokové sazby. A právě zde mohou sázkaři na silnější korunu paradoxně narazit.
Vidina vyšších českých sazeb má daleko menší kouzlo, pokud by souběžně s nimi měly jít brzy vzhůru i sazby na hlavních trzích (například v USA). A toho se řada globálních hráčů kvůli inflaci začíná obávat. Po včerejších inflačních číslech se sázky na první růst amerických sazeb posunuly už na konec roku 2022. To se nejen koruně ale v zásadě všem rizikovým aktivům dvakrát moc nezamlouvá.
