Česká koruna zažívá v posledních několika týdnech velmi pozitivní období – stojí za ním primárně “jestřábí” revize prognózy ČNB a vyšší domácí inflace, která vedla k omezení tržních sázek na pokles sazeb a k růstu tržních výnosů na krátkém konci české křivky.
Dvouleté české swapové sazby (na které je koruna historicky citlivá) vyskočily z 3,9 % do okolí 4,3 %. Navíc se v mezičase vylepšily globální podmínky pro všechny středoevropské měny – začaly klesat tržní dolarové výnosy a své zisky zastavil americký dolar. Co čekat dál?
My nově předpokládáme již pouze “pozvolné” snižování úrokových sazeb v Česku (po 25bps) a v červnu navíc první pokles úrokových sazeb v eurozóně. To by se teoreticky mělo české koruně líbit. Ovšem tržní očekávání jsou již v tuto chvíli nastavena pro korunu ještě příznivěji – tj. trhy již sází na ještě pomalejší snižování českých úrokových sazeb než my. Těžko tedy čekat od pohybu tržních výnosů nový pozitivní impuls.
Na druhou stranu české koruně polo-automaticky může pomáhat potvrzující se oživení domácí ekonomiky, viditelně se vylepšující vnější rovnováha (běžný účet letos očekáváme v přebytku okolo 1 % HDP) a alespoň prozatím příznivé globální prostředí – vedle ECB se ve třetím kvartále na první pokles sazeb začne připravovat asi i americký Fed.
Další razantní apreciace koruny by ovšem mohla v určitou chvíli změnit chování ČNB. Její vlastní citlivostní scénář totiž při 3% posílení koruny indikuje snížení sazeb lehce pod 4 % na konci roku (vs. 4,4 % v základním scénáři). Současná úroveň kurzu je přibližně o 2 % silnější oproti jarní prognóze a důležitou psychologickou hranicí se tak jeví 24,50 EUR/CZK. Z našeho pohledu je ale práh bolesti bankovní rady, tj. situace, kdy koruna bude argumentem pro rychlejší pokles sazeb, na silnějších úrovních – pravděpodobně až v blízkosti 24,00 EUR/CZK.
Pro takový posun by však koruna musela dostat výraznější impuls od domácích fundamentů nebo z globálního prostředí. S tím v tuto chvíli spíše nepočítáme a i když se koruně bude líbit start uvolňování měnové politiky ECB a Fedu, současně ve druhé polovině roku může být spolu s celým regionem více nervózní z klíčových voleb v USA.
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance