Česká ekonomika vykazuje dvojakou tvář: zatímco spotřeba domácností roste díky klesající inflaci a vyšším reálným mzdám, průmyslová odvětví stagnují. Podle analýzy společnosti Coface, která hodnotí ekonomická rizika, se však v roce 2026 očekává mírné oživení průmyslu, zejména díky fiskálním stimulům v Německu.
Česká republika si přitom dlouhodobě udržuje pověst země s nadprůměrně příznivým podnikatelským prostředím. Sektory navázané na domácí poptávku, jako je maloobchod, potravinářství, farmacie či IT, vykazují nízké riziko a stabilní růst. Tento trend je poháněn oživením spotřeby domácností, které těží z klesající inflace a očekávaného snižování úrokových sazeb.
„O míře stability české ekonomiky svědčí i srovnání se západní Evropou, kde jsou sektory jako automotive, maloobchod či potravinářství rizikovější než v Česku,“ uvedl Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro ČR a Slovensko ze společnosti Coface.
Naopak průmyslová odvětví, jako automotive, stavebnictví, energetika, chemický, papírenský, textilní, dřevozpracující či kovozpracující průmysl, čelí obtížím. Nejhorší situace panuje v kovoprůmyslu, který je zasažen globální nadprodukcí oceli – v roce 2024 dosáhl přebytek 600 milionů tun, což je čtvrtina světové produkce.
Krize je umocněna zpřísněnými obchodními bariérami v USA a Evropě, vysokými cenami energií a makroekonomickou nejistotou. „Kovoprůmysl je jediným sektorem, kde se v ČR zhoršilo hodnocení rizik,“ vysvětluje Procházka.
Automobilový průmysl, ač pod tlakem, zaznamenal ve druhém čtvrtletí 2025 mírné zlepšení. Očekává se, že příští rok přinese další zotavení, a to díky navýšení fiskálních výdajů v Německu, na které je český průmysl silně vázán. „Stagnace českého průmyslu je v kontextu globální nejistoty paradoxně pozitivní zprávou. Prokazuje odolnost vůči poklesu německé průmyslové produkce,“ dodává Procházka.
Světová ekonomika v roce 2025 čelí výzvám. Růst globálního HDP by měl podle odhadů Coface klesnout na 2,2 %, což je nejnižší tempo od finanční krize, s výjimkou období globální recese. Hlavními příčinami jsou nová americká cla a odvetná opatření, která narušují obchodní řetězce, snižují investice a oslabují důvěru firem i domácností.
Nejvíce zasaženými odvětvími jsou metalurgie, automotive a chemický průmysl. Téměř 80 % vyspělých ekonomik hlásí nárůst firemních insolvencí.Evropská ekonomika, včetně eurozóny, roste pomaleji, než se čekalo, s odhadovaným růstem HDP kolem 1 %. Německo, klíčový partner Česka, stagnuje kvůli slabému vývozu a průmyslové produkci.
Na druhé straně klesající inflace, která by měla v roce 2025 dosáhnout cíle ECB kolem 2 %, umožňuje uvolnění měnové politiky. Přesto Evropa zůstává zranitelná vůči obchodním sporům, geopolitickým krizím, stárnutí populace, nízkým investicím a politické fragmentaci.
Podle Coface by se evropská ekonomika v roce 2026 mohla mírně zotavit díky růstu investic a pokračující spotřebě. Český průmysl by měl těžit z oživení v Německu, což by mohlo zmírnit současnou stagnaci. „Přes současnou křehkost zůstává česká ekonomika stabilní a odolná. Sektory spojené se spotřebou domácností budou i nadále jejím klíčovým motorem,“ konstatuje Procházka.
