Jak se vedlo světové ekonomice před startem ruské invaze? Důležitý dílek do skládačky dodají v tomto týdnu výsledky HDP za první kvartál. Pod vlivem vysoké inflace sice na řadě míst globální ekonomika šlapala na brzdu (eurozóna podle našeho odhadu mezikvartálně rostla jen o 0,1 %), na druhou stranu však meziroční čísla budou stále vypadat velmi optimisticky. A to proto, že se porovnáváme s velmi slabým kvartálem roku 2021 poznamenaným na řadě míst výraznými proticovidovými omezeními.
V Česku nás v posledních týdnech měsíční čísla z průmyslu a z maloobchodu spíše zklamala. I tak pravděpodobně ekonomika ještě díky silnému lednovému průmyslu, lepšímu výkonu některých služeb a silnému stavebnictví z počátku roku rostla (0,3 % mezikvartálně a 4,2 % meziročně). I když druhý kvartál asi bude již ve znamení lehkého (mezikvartálního) poklesu ekonomiky, ČNB na svém květnovém zasedání ještě nebude pod tlakem “skutečně” špatných čísel z domácí ekonomiky.To samé platí i o klíčovém trhu práce – napětí na něm v některých místech sice slábne – míra nezaměstnanosti šla na začátku roku (po sezónním očištění) lehce vzhůru a v některých odvětvích jako například automotive rozhodně není hlavním problémem nedostatek pracovníků. Na druhé straně řada odvětví je zasažena nedostatkem pracovníků skutečně citelně (ve stavebnictví okolo 50 % dotázaných) a ČNB bude potřebovat jasnější důkaz o tom, že napětí na trhu práce skutečně slábne.
I proto věříme, že jestřábí křídlo v ČNB ještě bude držet v květnu pohromadě a sáhne k relativně výraznému růstu sazeb (o 75bps). Mezi jestřáby bezesporu panují rozdíly v názorech – Jiří Rusnok a Tomáš Niedetzký by asi chtěli postupovat se sazbami vzhůru o něco opatrněji než jejich kolegové. Na druhou stranu nová prognóza bude pravděpodobně (co se týká požadavků na dodatečný růst sazeb) neúprosná a zatím se nikdo z jestřábího tábora nezačal “názorově otáčet”.
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
