Český statistický úřad vydal předběžný odhad vývoje české ekonomiky v Q1´22. Výsledek je dobrý: +0,7 % k/k oproti mediánu odhadu +0,4 %. V meziročním srovnání se jedná o svižný růst o 4,6 %, ovšem zde výsledek pozdvihuje nízká srovnávací základna ze začátku loňského roku. Problém ale je, že dobře našlápnuté ekonomice už stojí v cestě negativní dopady spojené s válkou na Ukrajině, a takto vysoké HDP číslo letos pravděpodobně už neuvidíme.
Co stálo za výsledkem v prvním čtvrtletí? Struktura HDP ještě není známa, ale dle stručné zprávy ČSÚ k růstu přispěly výdaje domácností, ale i tvorba hrubého kapitálu. K růstu spotřeby domácností přispělo zrušení pandemických restrikcí na začátku roku a zklidnění situace ohledně Omicronu. Naopak nepříznivě na HDP působila zahraniční poptávka. Zaměstnanost mezičtvrtletně jen stagnovala, což do dalších měsíců neindikuje nárůst ekonomické aktivity.
Současně s Českem dnes ráno reportují i další evropské země. Zatím je trend spíše takový, že HDP skončilo mírně pod odhady. Například Francie mezikvartálně na 0 % namísto odhadu +0,3 %, nebo Španělsko +0,3 % namísto očekávaných +0,6 %. Pro českou ekonomiku zajímavý výsledek Německa, z důvodu úzkého napojení na tamní hospodářství, ještě není známý, odhad náš i trhu činí +0,2 %.
I když je +0,7 % k/k příznivý výsledek, především pak v kontextu všech komplikací, ať už komoditního šoku, zvedající se cenové hladiny nebo zádrhelů v dodavatelských řetězcích, přílišný optimismus není na místě. Negativní dopady války na Ukrajině se v ekonomice teprve projeví. Ve druhé polovině roku v prognóze zahrnujeme zádrhely v průmyslu, zamrznutí fixních investic a zpomalení spotřeby domácností kvůli dalšímu zvýšení cenové hladiny.
Ke konci roku proto odhadujeme i mírný mezikvartální pokles HDP. Nicméně s ohledem na dobrý start a za předpokladu, že nedoje k propadu již během 2Q´22, by průměrný meziroční růst HDP nemusel být vůbec špatný. Naše prognóza počítá se 2,8 % a v příštím roce pouze 0,9 %, protože očekáváme, že na přelomu roku bude ekonomická aktivita utlumená z důvodu občasných výpadků dodávek plynu a pokračujících zádrhelů v dodavatelských řetězcích. S úplným vypnutím ruských dodávek, ať už v případě embarga ze strany EU nebo rozhodnutí z ruské strany, jako jsme viděli u Polska a Bulharska, ale náš základní scénář nepočítá.
Jakmile ovšem zahrneme embargo na ruský plyn do výhledu, dostáváme se do predikčně velmi nejistého prostředí. A priori není jisté, jaké procento výpadku by bylo možné nahradit z jiných zdrojů a do jaké míry by byla v průmyslu možná substituce plynu jinými zdroji. Při schopnosti nahradit čtvrtinu výpadku ruských dodávek a při spíše pesimistickém předpokladu ohledně možnosti substituce ve výrobě by podle našeho odhadu činil zásah do ekonomiky cca. 4 %, a HDP by letos v průměru meziročně zhruba stagnoval a v příštím roce poklesl o cca 1,5 %. Bez možnosti náhrady by byl zásah do ekonomiky poblíž 9-10 %.
Autorem textu je analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht
