Celková aktiva bankovního sektoru se během prosince snížila o 2,2 % na konečných 10 639 mld. Kč. Příčinou byl pokles vkladů a úvěrů u centrálních bank a jiných úvěrových institucí o 6,5 % meziměsíčně, v nominální vyjádření o 220 mld. Kč. V meziročním srovnání tempo růstu bilanční sumy zkorigovalo z mimořádných 11 % v roce 2023 na aktuálních 7,1 %.
Celkové vklady ve srovnání s koncem listopadu poklesly o 3,1 % a ukončily loňský rok na hodnotě 7 222 mld. Kč. Jedná se o typický úkaz závěru roku, kdy vládní instituce vyvedou z bankovního sektoru značný objem úspor, tentokrát to bylo 243 mld. Kč, aby je v lednu v minimálně stejné výši vrátily zpět.
Objem nově poskytnutých hypoték se oproti roku 2023 zvýšil o 90,5 % a dosáhl celoročního objemu 213 mld. Kč.
Bez segmentu vládních institucí vklady v prosinci vzrostly o 0,2 % meziměsíčně. V meziročním srovnání vzrostly celkové vklady o 7,8 %, což je výrazně méně než v předchozím roce (+14,4 % r/r), avšak stále výše než v letech 2021-2022.
Na struktuře meziročních změn vkladů je patrné, že za zpomalením celoroční dynamiky růstu vkladů stojí především segmenty finančních a vládních institucí. Na jejich účtech v loňském roce přibylo 97 mld. Kč, což je jen zlomek hodnoty z roku 2023 (+476 mld. Kč).
Firemní sektor vloni uspořil více než v předchozím roce (+129 mld. Kč r/r), domácnosti udržely zhruba srovnatelný přírůstek vkladů (+253 mld. Kč r/r). Úspory firem i domácností se za poslední tři roky zvýšily v součtu o 928 mld. Kč, a nadále tak disponují značným potenciálem pro podporu investic a spotřeby.
Průměrná výše hypotéky se od počátku roku zvýšila z 3,35 mil Kč na 3,85 mil Kč. Spotřebitelské úvěry v posledním měsíci roku sice trochu přibrzdily, avšak celoroční produkce opět přepsala předloňský rekord.
Celkové úvěry v závěru roku přidaly 0,8 % meziměsíčně a uzavřely rok na hodnotě 4 589 mld. Kč. Meziroční tempo růstu zpomalilo z předloňských 7,0 % na úroveň 5,3 %. Pomalejší meziroční tempo růstu vykázaly úvěry nefinančním podnikům (+5,2 % r/r), naopak úvěry obyvatelstvu zrychlily na 6,0 % r/r. Z hlediska nové produkce mají za sebou úspěšný rok firemní i retailové úvěry.
Objem nově poskytnutých hypoték se oproti roku 2023 zvýšil o 90,5 % a dosáhl celoročního objemu 213 mld. Kč. Svou roli na tomto mimořádném nárůstu hraje nízká srovnávací základna z roku 2023, ve kterém bylo načerpáno nejméně hypotečních úvěrů za posledních pět let, a zároveň stále vysoká hladina cen nemovitostí, která zvyšuje částku čerpaných hypoték.
U firemních úvěrů jsme sledovali kromě úvěrové aktivity i jejich rozložení mezi úvěry čerpané v české měně a v eurech. Po celý rok se postupně uzavíral úrokový diferenciál, a to nahrávalo korunovým úvěrům.
Průměrná výše hypotéky se od počátku roku zvýšila z 3,35 mil Kč na 3,85 mil Kč. Spotřebitelské úvěry v posledním měsíci roku sice trochu přibrzdily, avšak celoroční produkce opět přepsala předloňský rekord. V loňském roce spotřebitelé načerpali úvěry v objemu 135 mld. Kč, což je o 30 % více než v roce 2023.
U firemních úvěrů jsme sledovali kromě úvěrové aktivity i jejich rozložení mezi úvěry čerpané v české měně a v eurech. Po celý rok se postupně uzavíral úrokový diferenciál, a to nahrávalo korunovým úvěrům. V prosinci nové eurové úvěry překvapily objemem přes 50 mld. Kč, zatímco v korunách bylo poskytnuto jen necelých 28 mld. Kč.
V součtu nová produkce firemních úvěrů dosáhla celoročního objemu 616 mld. Kč (+24,1 % r/r), přičemž v CZK bylo čerpáno 313 mld. Kč (+29,8 % r/r) a v EUR 303 mld. Kč (+18,8 % r/r). Poměr nových korunových a eurových úvěrů tak zůstává mimořádně vyrovnaný. Euroizace firemních úvěrů tak pokračuje, když podíl celkových úvěrů v bankovním sektoru, které jsou denominovány v EUR, vzrostl za poslední rok o 2 pb na 52 %, přičemž před pěti lety byl tento podíl jen 32 %.
Autorkou textu je Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank