Pandemie koronaviru a s ní spojené opakované lockdowny ekonomiky přinesly vedle totálního umrtvení vybraných segmentů hospodářství ještě jeden následek – lidé v České republice i na Slovensku významně omezili útraty a začali více než kdy jindy předtím vršit peníze na svých běžných účtech. Velká část těchto odložených peněz nejenže ležela a stále leží na účtech ladem bez většího výnosu, ale zakusovala se do nich i inflace.
Spořící apetit Čechů i Slováků dokládají nejen statistiky, ale vyjádření z jednotlivých bank. Například z výpočtů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau vyplývá, že úspory firem, živnostníků a domácností v ČR přesáhly na konci prvního čtvrtletí 4,3 bilionu korun. Od konce února 2020, tedy od začátku pandemie, tak objem úspor vzrostl o 499 miliard korun. A z této sumy české domácnosti jen za první tři měsíce letošního roku nastřádaly 100 miliard korun.
„Nárůst úspor domácností byl během letošního prvního čtvrtletí ještě vyšší než ve druhém čtvrtletí 2020, kdy se zvýšil o 92 miliard korun. Obě období mají společné to, že lidé měli omezené možnosti, jak své vydělané peníze utratit. Letos navíc hrálo roli také zrušení superhrubé mzdy, díky kterému se zaměstnancům zvýšila čistá mzda,“ říká analytička CRIF Věra Kameníčková.
Celková data z trhu potvrzují i informace z jednotlivých bank. „V důsledku pandemií omezené spotřeby, řady státních podpůrných programů se retailová depozita meziročně (duben 2020 až duben 2021) zvýšila o 119 miliard korun (z 718 na 837 miliard), což je nárůst zhruba o 16 procent,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Ve stejné procentuální výši narostl objem vkladů drobných klientů u České spořitelny i v prvním kvartále letošního roku. Meziroční nárůst o necelých 16 procent u vkladů svých klientů na začátku letošního roku oznámila i Komerční banka.
Podle detailnějších statistik nejvíce narostly – a to až dvojnásobně – úspory zejména lidem s vyššími příjmy. Zároveň je zde však skupina nízkopříjmových, kde se i kvůli rostoucí nezaměstnanosti úspory snižovaly, a také lidé, jejichž obor zaměstnání nebo podnikání pandemie nejvíce poškodila. Jde hlavně o oblast gastronomie a cestovního ruchu, kde lidé často museli obětovat veškeré úspory či se ještě zadlužit.
Slováci spořili před Vánocemi
Zatímco Češi začali masivně spořit až na začátku letošního roku, Slováci se k tomu uchýlili již v závěru loňského roku a pokračovali v tom i po Novém roce. Do té doby přitom spořili podstatně méně než obyvatelé Česka.
„Na rozdiel od Česka, vklady v slovenských bankách zaznamenali výrazné zrýchlenie rastu až počas posledného štvrťroku 2020. Po dvoch rokoch stabilného medziročného rastu okolo 7- 8 percent sa tempo počas 4Q 2020 a 1Q 2021 postupne zvýšilo na 10 percent. Zaujímavosťou je, že prvá vlna ochorenia Covid-19 nemala na celkový objem vkladov domácností výraznejší vplyv,“ uvedl analytik Slovenskej sporitelny Matej Bašták.
Za pravdu mu dává i Anna Jamborová ze slovenské ČSOB. „Minulý rok, krátko po vypuknutí pandémie, sme videli, že klienti častejšie siahali po svojich úsporách. Situácia sa však rýchlo upokojila a objemy depozít začali opäť stúpať, čo signalizuje, že klienti začali opäť šetriť,“ říká. „Rast objemu vkladov na bežných účtoch fyzických osôb sa medziročne zvýšil o 21,6 %,“ dodává.
Inflace ujídá úspory
Z výše uvedeného je zřejmé, že Češi i Slováci mají dosti podobný přístup ke svým financím. Přestože se mírně zvyšuje počet těch, kteří svoje volné prostředky investují do podílových fondů, dluhopisů, nemovitostí, akcií či komodit, pro velkou část lidí jsou stále jakousi nedotknutelnou „posvátnou krávou“ běžné účty. Potvrzují to hlasy i z obou stran česko-slovenské hranice.
„Zatiaľ sa nemení nič na tom, že najviac finančných prostriedkov držia klienti stále a bežných účtoch. Každým rokom klesá záujem o termínované vklady a oproti tomu rastie záujem o sporiace produkty, na ktorých ú finančné prostriedky z pohľadu viazanosti dostupnejšie,“ říká Anna Jamborová.
„V posledných rokoch vidíme kontinuálny rast záujmu o investovanie do fondov, čo je podporené tak širšou dostupnosťou a ponukou tohto produktu na trhu, vyšším povedomím o investovaní a samozrejme, potenciálom vyššieho zhodnotenia finančných prostriedkov ako v prípade termínovaných vkladov alebo sporiaceho účtu.“
Nicméně investování do různých produktů je vesměs doménou jen mladší či střední generace, lidé ve starším věku se konzervativně drží běžných účtů. Všichni spořivci však na tomto přístupu ke svým penězům tratí.
Důvodem, proč se tak děje, je inflace. Vládními opatřeními sužovaná ekonomika způsobila růst cen u řady komodit od potravin po pohonné hmoty. Podle posledních dat Českého statistického úřadu činil v České republice tento index spotřebitelských cen 2,8 procenta. Na Slovensku to je výrazně méně, a sice 1,6 procenta, to však nic nemění na tom, že takto vysoká inflace soustavně ukusuje z uložených peněz, protože zhodnocení na běžných je takřka nulové a na většině spořicích účtů nepřekročí míru 0,5 procenta.
Co třeba Zalep.to?
Ani poznání, že se každým měsícem reálná hodnota peněz ležících na běžných, ale i spořicích účtech zmenšuje většinu lidí „nerozhýbe“ k akci, nebo alespoň úvahám, jak peníze využít smysluplněji.
Hrstka movitějších lidí sice investuje do realit, pozemků, drahých kovů či umění, ale pro běžného smrtelníka ze střední třídy, který nemá k dispozici volné jednotky či desítky milionů korun, to je zcela jiný svět.
Nicméně ti, kteří mají alespoň stovky tisíc korun volných peněz a okamžitě je nepotřebují, mohou zkusit investovat do různých aplikací či služeb, které mohou v relativně krátkém časovém úseku přinést zajímavý výnos.
Jednou z nich je produkt Zalep.to pod hlavičkou společnosti AKCENTA CZ, jehož cílem je ulehčit podnikatelům a pomoci jim vyřešit problémy s dlouhou splatností faktur, které posílají svým odběratelům a zákazníkům.
V praxi to funguje tak, že služba Zalep.to umožňuje firmám a podnikatelům jednoduše prodat pohledávky prostřednictvím sítě P2P (vztah, ve kterém uzavírají prodávající faktur a investoři obchody přímo mezi sebou).
Výhodou je, že díky této službě se firmy a podnikatelé dostanou rychleji k penězům a nemusí čekat na úhradu vystavených faktur. Odběratelé v postupovaných fakturách jsou důkladně prověřování, nesmí být předlužení, čelit exekucím či insolvencím a mají jasnou vlastnickou strukturu.
Do faktur, které jsou vydány mezi firmami a odběrateli, pak mohou drobní střadatelé, ale i firmy investovat. Toto investování pak po sepsání rámcové smlouvy se společností AKCENTA CZ nabízí zajímavé zhodnocení a z celého řetězce pak profitují všichni.
„Službou Zalep.to jsme rozšířili naše produktové portfolio zejména z toho důvodu, že klienti AKCENTY CZ u nás poptávali možnosti provozního financování. Model P2P financování nám pro tyto účely přišel nejvhodnější, jelikož prostřednictvím platformy dokážeme propojit naše klienty, vystavující faktury s dlouhou splatností, s investory, kteří mají volný kapitál.
Pro ně je to zajímavá možnost, kam mohou krátkodobě investovat své volné prostředky a získat zajímavý výnos ve vztahu k očekávanému riziku.. Ten se, v závislosti na konečném ratingu faktury, pohybuje mezi 4 a 14 % p.a.“ Na skóringu každé faktury se podepisuje hlavně rizikovost odběratele, na druhé straně ale minimalizujeme riziko problematických faktur znalostí našich klientů, jejich transakčních historií a dodavatelsko-odběratelských vztahů. Je potom na investorovi, jak velké riziko chce podstupovat,“ uvedl Aleš Zídka, projektový manager Zalep.to.
Více informací o této službě naleznete na webu www.zalep.to.
