Ceny v průmyslu stagnují. Je zde prostor pro snížení cen potravin

Ceny průmyslových výrobců se v listopadu v meziměsíčním srovnání snížily o 0,4 %, oproti listopadu minulého roku jsou vyšší o 0,8 %. Tento výsledek opět dokazuje, že cenové tlaky na straně nabídky pominuly. Zemědělské ceny meziměsíčně poklesly o 4,9 % a přerušily tak krátkodobý trend, kdy byl v září a říjnu zaznamenán meziměsíční růst.

V meziročním vyjádření ceny v zemědělství klesají již sedmý měsíc v řadě, tentokrát o 16,2 % a je to druhý nejvyšší pokles po srpnu (-16,4 %). V rostlinné výrobě se snížily ceny o téměř 20 %, kdy výrazně poklesly zejména ceny olejnin (-35,8 %) a obilovin (-36,3 %). Naopak došlo k významnému nárůstu cen ovoce (+40,1 %) či brambor (+31,6 %).

Cenové tlaky na straně nabídky jsou minulostí. Slabý výkon německé ekonomiky se zrcadlí ve velmi špatné kondici českého hospodářství, což má konsekvence i do našeho průmyslu.

V živočišné výrobě byly ceny nižší o více než 10 %, když nejvíce poklesly ceny mléka (o 18,5 %). Dále byl zaznamenáno snížení cen u drůbeže (o 4,0 %), skotu (o 3,1 %) či vajec (o 2,9 %). Naopak byly vyšší ceny prasat (o 9,5 %). V případě cen stavebních prací byl evidován další růst cen ač mírně nižší dynamiky (0,1 % m/m a 3,3 % r/r).

Ceny tržních služeb pro podniky tentokrát meziměsíčně poklesly (o 0,2 %), ale v meziročním vyjádření byly vyšší o 5,0 % a zdá se, že v této oblasti zůstávají inflační tlaky perzistentní.

Cenové tlaky na straně nabídky jsou minulostí. Slabý výkon německé ekonomiky se zrcadlí ve velmi špatné kondici českého hospodářství, což má konsekvence i do našeho průmyslu. Ten čelí velmi nízké poptávce, nízkému počtu nových objednávek a zároveň jejich nižší hodnotě, což se odráží na cenovém vývoji v tomto odvětví.

Co se týká cen potravin a diskuzi o možném navýšení cen pro konečné spotřebitele od ledna příštího roku, tento výsledek nám dává další signál, že pro zvýšení cen potravin v rozsahu 5 až 10 % není důvod.

Firmy jsou z velké části schopny uspokojit poptávku ze svých dříve nastřádaných zásob. Rozpracovanost zakázek i nová výroba mají sestupnou tendenci, a proto firmy nemusí v takovém množství nakupovat potřebné vstupy. Nižší poptávka po vstupech se projevuje na jejich nižších cenách a firmy se tak i z důvodu zvýšení svého odbytu uchylují k různým slevovým nabídkám.

Co se týká cen potravin a diskuzi o možném navýšení cen pro konečné spotřebitele od ledna příštího roku, tento výsledek nám dává další signál, že pro zvýšení cen potravin v rozsahu 5 až 10 % není důvod. Naopak se domníváme, že existuje prostor pro snížení cen, protože pokud se podíváme na ceny potravin ve výrobní škále, tak ceny v zemědělství během tohoto roku výrazně klesaly, dovozní ceny zdražují umírněným tempem (okolo 2 %), potravináři začali zlevňovat a od příštího roku se sníží DPH na potraviny z 15 % na 12 %. Bude však otázkou, jak se zachovají obchodníci a jakou cenovou politiku nastaví.

Z pohledu jednotlivých kategorií cen průmyslových výrobců rostly zejména ceny černého a hnědého uhlí a lignitu (o 61,6 %). Dále došlo k růstu cen oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (o 9,7 %) či cen elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (o 8,0 %). Naopak klesly ceny dřeva, dřevěných a korkových výrobků (o 23,1 %) či základních kovů (o 15,1 %). Pokud bychom nezapočítávali ceny energií, tak by ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,9 %.


Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat