Výrobní ceny v průmyslu poklesly meziměsíčně i meziročně třetí měsíc v řadě. V dubnu se meziměsíčně snížily o 0,8 % a meziročně o 1,3 %. Pokles jsme předpokládali, ale v menším rozsahu. Dle naší prognózy jsme očekávali meziměsíční snížení o 0,2 % (odhad trhu -0,4 %) a meziroční snížení o 0,8 % (odhad trhu -1,0 %).
Ceny zemědělských výrobců se zvýšily meziměsíčně o 3,2 % a meziročně o 15,7 % (v březnu + 8,2 %). Ceny stavebních prací vzrostly o 0,4 % meziměsíčně a o 3,6 % meziročně. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziměsíčně vyšší o 1,0 % a meziročně se zvýšily o 4,0 %.
V zemědělství se ceny meziměsíčně zvýšily o 3,2 %. Nejvíce rostly ceny vajec (+12,1 %), skotu (+6,3 %), skotu (+4,6 %), prasat (+3,1 %), obilovin (+1,3 %) a mléka (+1,1 %). Poklesly ceny brambor (-4,0 %), olejnin (-0,8 %), drůbeže (-0,5 %). Ceny zemědělských výrobců byly meziročně vyšší o 15,7 %, v rostlinné výrobě byly vyšší o 17,3 %, v živočišné výrobě o 12,7 %. Zvýšily se ceny ovoce (+38,5 %), olejnin (+25,4 %), obilovin (+14,9 %) a zeleniny (+14,4 %). Naopak o 4,9 % poklesly ceny brambor. Zvýšily se ceny vajec (+42,5 %), skotu (+25,8 %), mléka (+19,6 %) a drůbeže (+4,3 %), o 14,1 % se snížily ceny prasat.
Je více než pravděpodobné, že vyšší ceny zemědělských výrobců se odrazí v cenách potravin, a to i přesto, že potraviny meziměsíční přírůstek CPI za duben ovlivnily záporně (-0,1 p.b.). Pokles byl způsoben zejména deflací cen mouky a cukru, dezinflací cen vajec, čokolády, jedlých olejů a masa. Snížení cen ovlivnily velikonoční akce a slevy.
Potraviny meziročně přispěly k nárůstu CPI pouze o 0,7 p.b., přičemž je nutné poznamenat, že velikonoční svátky, a s nimi spojené slevy a povelikonoční výprodeje, připadaly minulý rok již na březen.
V průmyslu ceny meziměsíčně poklesly o 0,8 %. Pokles zaznamenaly ceny koksu a rafinérských ropných výrobků. Snížily se ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (-3,0 %) a chemických látek a přípravků (-2,7 %). Zvýšily se ceny potravinářských výrobků (+0,7 %), nejvíce podražilo zpracované a konzervované maso (+2,1 %) a zpracované a konzervované ovoce a zelenina (+2,3 %).
Poklesly ceny mlýnských a škrobárenských výrobků (-0,5 %) a rostlinných a živočišných olejů a tuků (-0,4 %). Meziročně ceny poklesly o -1,3 %. Snížily se ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků, ceny elektřiny, plynu, páry (-2,9 %), chemických látek a přípravků (-7,1 %) a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu (-10,6 %).
Zvýšily se ceny potravinářských výrobků (+2,7 %), z toho nejvíce mléčných produktů (+11,7 %). Zvýšily se ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+3,5 %), dřeva a dřevěných a korkových výrobků (+4,3 %). V březnu byly ceny průmyslových výrobců bez energií vyšší o +0,6 % (v březnu o +0,6 %).
Za výrazným snížením cen stojí zejména pokles energetické složky. Pro srovnání ropa se letos v lednu obchodovala za 82 USD/barel (maximální cena), v dubnu 2025 poklesla na 63 USD/barel (minimum), minulý rok v dubnu 2024 se obchodovala za 86 USD/barel (minimum).
Propad cen ropy byl způsoben nejistotou, která pramenila z možného zpomalení globálního ekonomického růstu s ohledem na uvalení amerických cel, a tím pádem nižší poptávky po ropě. Ruku v ruce s tím OPEC+ rozhodl, že se od května (a ještě více od června) zvýší těžební kvóty, což podnítilo obavy z možného přebytku ropy na trzích.
Ceny průmyslových výrobců zůstanou prozatím dále tlumené z důvodu nižších cen ropy a energetických komodit. Slabá poptávka po zboží stlačuje výrobní ceny dolů. Na druhé straně rostou ceny vstupů, firmy nenakupují tolik materiálů a surovin a raději čerpají ze stávajících zásob.
Ceny výrobců mohou být v budoucnu pod tlakem také z důvodu možného dodání čínského zboží na evropský trh, které mělo původně mířit do Spojených států. USA s Čínou sice uzavřely prozatímní dohodu, v rámci kterého USA sníží cla na čínské zboží ze 145 % na 30 % a Čína sníží cla na dovezené zboží z USA ze 125 % na 10 %, avšak pouze na 90 dní. Další vývoj ohledně celní politiky Spojených států zůstává nejistý.
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
