Již počtvrté v řadě výrobní ceny v průmyslu poklesly meziměsíčně i meziročně. V květnu se meziměsíčně snížily o 0,6 % a meziročně o 0,8 %. Tento pokles je téměř v souladu s naší prognózou. Naše i tržní prognóza předpokládaly snížení o 0,4 % meziměsíčně a meziročně o 0,6 %. Ceny zemědělských výrobců poklesly meziměsíčně o 1,5 % a meziročně se zvýšily o 15,7 % (stejný meziroční nárůst jako v dubnu). Ceny stavebních prací vzrostly o 0,4 % meziměsíčně a o 3,9 % meziročně. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziměsíčně vyšší o 0,2 % a meziročně se zvýšily o 4,4 %.
V zemědělství se ceny meziměsíčně snížily o 1,5 %. Nejvíce klesly ceny vajec (-6,1 %) a obilovin (-0,9 %). Zvýšily se ceny prasat (+5,6 %), brambor (+3,5 %), skotu (+1,5 %), olejnin (+ 1,0 %) a mléka (+0,8 %). Ceny zemědělských výrobců byly meziročně vyšší o 15,7 %, v rostlinné výrobě byly vyšší o 16,1 %, v živočišné výrobě o 15,9 %. Zvýšily se ceny ovoce (+36,3 %), olejnin (+24,6 %), obilovin (+14,7 %) a zeleniny (+8,0 %). Naopak o 6,5 % poklesly ceny brambor. Zvýšily se ceny vajec (+43,6 %), skotu (+27,1 %), mléka (+19,5 %) a drůbeže (+7,5 %), o 9,0 % se snížily ceny prasat.
Na květnovém výsledku inflace jsme pozorovali, že příspěvek potravin k inflaci byl dle rozkladu přírůstků růstu cen 0,2 p.b. meziměsíčně a 0,9 p.b. meziročně. Inflace již odráží zvýšené ceny zemědělských výrobců, na druhé straně ceny průmyslových výrobců netlačí inflaci vzhůru.
V průmyslu ceny meziměsíčně poklesly o 0,4 %. Pokles zaznamenaly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (-2,7 %). Snížily se ceny chemických látek a přípravků (-1,3 %) a ceny koksu a rafinérských ropných výrobků. Zvýšily se ceny základních kovů (+1,4 %), a oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+0,6 %). Zdražily potravinářské výrobky (+0,4 %), nejvíce zpracované a konzervované maso a výrobky z masa (+1,4 %) a průmyslová krmiva (+0,9 %), na druhé straně poklesly ceny ostatních potravinářských výrobků (-0,3 %) a zpracovaného a konzervovaného ovoce a zeleniny (-1,2 %).
Meziročně ceny poklesly o 0,8 %. Snížily se ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků, ceny elektřiny, plynu, páry (-3,5 %), chemických látek a přípravků (-6,2 %) a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu (-10,2 %). Zvýšily se ceny potravinářských výrobků (+3,2 %), z toho nejvíce mléčných produktů (+12,3 %). Zvýšily se ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+4,1 %), dřeva a dřevěných a korkových výrobků (+5,1 %).
Za poklesem cen průmyslových výrobců stojí zejména snížení cen energií (meziročně poklesly o 5,9 %). Ceny průmyslových výrobců bez energií se zvýšily o 1,4 % (v dubnu o 0,6 %).
Cena ropy spadla z lednových 82 USD/barel na 65 USD/barel. Nicméně z důvodu válečného konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který začal v pátek třináctého června, cena ropy během pátečního dne vystřelila až na 78,5 USD/barel, a zvýšila se o vice než 7 %. I přesto, že nedosahovala lednových maxim, pokračující konflikt, a případné omezení vývozu ropy, může ceny rychle přepsat směrem vzhůru. Ceny ropy mohou být volatilní a prozatím je těžké předvídat, kam se posunou.
Konečný dopad na trh bude záviset na tom, jak se bude válka vyvíjet a jak dlouho bude trvat. Pokud se podaří napětí zmírnit během několika dnů nebo týdnů, ceny ropy by mohly opět poklesnout a dočasný nárůst cen by netrval dostatečně dlouho na to, aby způsobil větší ekonomické škody.
V druhém scénáři by se mohlo do konfliktu zapojit více zemí, mohlo by dojít k uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy OPEC, mohlo by dojít k omezení vývozu ropy, ceny by prudce vzrostly a zůstaly by zvýšené po delší dobu. To by se jistě promítlo do cen výrobců a potažmo do vyšší inflace. Centrální banky by pak byly obezřetné s uvolňováním měnové politiky, aby nepodporovaly eskalaci inflačních očekávání.
Ceny výrobců mohou být v budoucnu pod tlakem. Na jedné straně je tíží nejistota v podobě amerických recipročních cel, která jsou do 9. července pozastavena. Nicméně během doby, kdy jsou cla pro EU pozastavena, je Donald Trump stihl navýšit z 20 % na 50 %. Dynamicky se vyvíjí také situace ohledně amerických cel na čínské zboží. Obě země se dohodly na jejich snížení.
USA by měly zmírnit cla na čínské zboží ze 145 % na 55 %, Čína by měla snížit cla z 125 % na 10 %. Pokud se čínské zboží, které bylo určeno pro americký trh, dostane do Evropy, může stlačovat na ceny evropského zboží.
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
