Firmy dva roky po vypuknutí pandemie stále bojují s návratem k normálu. Existuje navíc značná nejistota, včetně rizika nových vln, smrtících variant, rostoucích platebních neschopností a insolvencí, změn v politice a rozdílné ekonomické situaci. V seznamu deseti největších rizik figurují tři rizika související s tímto tématem. Plyne to ze zprávy Dun & Bradstreet Global Business Risk Report (GBRR), která popisuje největší aktuální hrozby pro podnikání.
Nové vlny COVID-19
I když rozvojové země v Asii a Tichomoří dosáhly významného pokroku v očkování, Afrika stále pokulhává. To by mohlo vést k obnovujícím se vlnám infekcí a dalším lockdownům.
Čínská ekonomika
Čína dodržuje politiku nulové tolerance vůči COVID-19. Tento přístup si vyžádal uzavřené hranice a narušení podnikatelské činnosti v regionech, i když absolutní počet pozitivních případů zůstal nízký. Kromě toho Čína také trpěla nedostatkem energie a rostoucím problémům v sektoru nemovitostí. Společně to znamená, že čínská ekonomika bude růst pomaleji než dříve.
To bude mít dalekosáhlé dopady na ekonomiky, které se při svém vývozu začaly spoléhat na čínskou poptávku. Jako jediná velká ekonomika, která se v roce 2020 vyhnula recesi, a jako hnací motor globálního růstu v posledních dvou desetiletích představuje zpomalení ekonomiky v Číně riziko pro globální oživení.
Politická polarizace
Výrazný nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti jako následek Covid-19 může být předzvěstí populistických vlád s nacionalistickou identitou v demokraciích a zvýšených protivládních protestů v autoritářských zemích. Vítězství kandidátů na extrémech politického spektra v nadcházejících volbách, počínaje Argentinou, může vést ke zvýšené politické nejistotě. Dalšími důležitými volbami, které je třeba v tomto ohledu sledovat, budou francouzské prezidentské volby v roce 2022.
Nová geopolitická rovnováha
Strategická soutěž s Čínou má v USA podporu obou stran. S prezidentem Bidenem v Bílém domě je vyšší šance, že USA a Čína mohou vést dialog, ale zvýšená spolupráce USA s tradičními spojenci také znamená, že Čína možná bude muset čelit širší „západní“ alianci. Zhoršující se vztahy s Čínou donutí rozvojové země závislé na dvou největších světových ekonomikách, aby dosáhly křehké rovnováhy ve svých obchodních a investičních jednáních.
Zároveň německé politické vedení po Merkelové nemusí být schopno naplnit očekávání EU v otázkách, jako je energetická bezpečnost, klimatická politika, soudržnost uvnitř EU či vztahy s Ruskem, Tureckem, USA, Čínou. Bez silného německého vedení může být budování konsenzu na úrovni EU ještě obtížnější, což ovlivní její budoucnost. V souvislosti s tím, jak svět nachází novou geopolitickou rovnováhu, jsou v rámci tohoto společného tématu identifikována dvě klíčová rizika.
Konkurence mezi USA a Čínou
Bude nutné dosáhnout rovnováhy spolupráce (např. v oblasti změny klimatu), konkurence (např. v oblasti obchodu a mnohostranných institucí) a konfliktu (např. v oblasti Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři). Existuje riziko, že rostoucí obavy USA z čínských vojenských manévrů vůči Tchajwanskému regionu a z rychle rostoucích sil jaderného arzenálu Číny budou další negativní spirálou obchodních a technologických omezení.
Politika v EU
Vojenská přítomnost Ruska podél ukrajinské hranice a narůstající počet migrantů přicházejících přes Bělorusko na polských hranicích připravily půdu pro první zahraničněpolitický test post-Merkelské Evropy. Imigrace je pro evropský blok jedním z nejvíce polarizujících témat a zpackaná reakce bude mít vnitropolitické důsledky.
