Březnová inflace podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v meziročním srovnání stagnovala na únorové hodnotě 2,7 %. Tento výsledek je v souladu s naší prognózou, zatímco trh i Česká národní banka v rámci své únorové makroekonomické predikce odhadovaly velmi mírný pokles na 2,6 %.
V meziměsíčním srovnání cenová hladina vzrostla o 0,1 % rovněž v souladu s naším očekáváním. V tomto ohledu proti sobě působily zejména dvě oblasti. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 0,8 % a z toho nezpracované potraviny dokonce o 1,8 %. Naopak oproti únoru výrazně poklesly ceny energií, a to konkrétně o 1,3 %.
Meziročně inflace zůstala na 2,7 %, přičemž její struktura nedoznala významných změn. V případě cen potravin, alkoholu a tabáku zrychlilo tempo růstu cen ze 4,7 % až na 5,9 %, což překonalo i naši predikci, která sice počítala s nárůstem přes 5 %, ale ne až v takové výši. Ceny nezpracovaných potravin dokonce vzrostly o více než 9 %.
V dubnu sice kvůli vyšší srovnávací základně z minulého roku potravinová inflace zvolní, ale vzhledem k mnoha faktorům (špatné počasí, nižší úroda, legislativní změny či nemoci) to budou právě ceny potravin, které budou tlačit inflaci směrem vzhůru. Naopak deflace u cen energií zesílila z -3,6 % na -4,9 %. Vývoj v případě cen zboží a služeb se zatím příliš nemění.
Ceny zboží se zvýšily oproti loňskému březnu o 1,6 % (únor 1,4 %) a služeb o 4,5 % (únor 4,7 %). Inflace u cen zboží tak zůstává pod kontrolou, její další průběh bude ale do značné míry závislý na vývoji celní války. Rizikem jsou jak potenciální odvetné kroky ze strany Evropské unie, tak možný příliv levného čínského zboží, které by za normálních okolností putovalo na americký trh.
U služeb se dezinflační proces výrazně přibrzdil a zatím není moc indicií, že by se brzy měl obnovit. Pokračující růst reálných mezd podpoří domácnosti k vyšším útratám, přičemž jejich spotřeba už nyní dosahuje rostoucích tendencí.
Únorová makroekonomická prognóza ČNB odhadovala březnovou inflaci na úrovni 2,6 %, čili odchylka od skutečného výsledku je nejmenšího možného charakteru. Pro bankovní radu se v tomto ohledu pravděpodobně nic výraznějšího nezmění. Další postup bude velmi opatrný vzhledem k přetrvávajícím inflačním rizikům a zvýšené geopolitické nejistotě zejména v souvislosti s vypuknuvší celní válkou.
Naše prognóza zůstává v tuto chvíli neměnná, když i nadále očekáváme snížení sazeb v květnu o 25bb. Rozhodnutí ale ovlivní další příchozí data – první odhad růstu HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku, PMI, výsledek průmyslu či předběžný odhad dubnové inflace.
Předběžný odhad březnové inflace dopadl dle našich očekávaní. V dubnu by sice inflace mohla klesnout do blízkosti inflačního cíle, ale zejména kvůli vyšší srovnávací základně. Inflace bude v dalších měsících poměrně rozkolísaná, v průměru očekáváme letošní inflaci ve výši 2,5 %.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
