Bilance zahraničního obchodu zůstala i během února v kladných číslech, konkrétně 14,3 mld. Kč z lednových 9,2 mld. Kč. Vůči analytickému odhadu (8,4 mld. Kč) se jedná o lepší výsledek, ale z pohledu příspěvku zahraničního obchodu do HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku spíše nepodstatný.
Stejně jako v lednu měl největší podíl na kladné bilanci meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, a to i přesto, že se některé automobilky potýkaly s nedostatkem vstupů, což vedlo k odstávkám ve výrobě.
„S ohledem na oslabení cenových tlaků na nabídkové straně, především odeznění energetického cenového šoku, bylo saldo zahraničního obchodu již méně zatíženo ze strany drahých dovážených energetických komodit. Tento vývoj nelze přehlédnout ve statistice dovozů dle odvětví,“ komentuje data David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.
Zatímco dovozy ropy a zemního plynu byly loni na jaře meziročně vyšší mnohdy dokonce o 200 %, letos v lednu již o 10 %; v únoru klesly o 15 %. Vlivem velmi vysoké srovnávací základny s navíc slabší poptávkou, lze podle analytiků počítat s pokračováním tohoto vývoje. To bude vylepšovat bilanci zahraničního obchodu.
„Nicméně poptávka není utlumena pouze v ČR, ale i v zahraničí včetně (pro výměnný obchod důležité) eurozóny, kde utahování měnových podmínek ECB již má dopad na poptávku po nových úvěrech. Nižší produkce úvěrů jde ve směru nižší poptávky s negativním dopadem na české exporty,“ říká Vagenknecht.
„Proto neočekáváme, že by umírněná strana dovozů nakonec vedla soustavně k vylepšování celkové bilance. Jelikož oživení poptávky bude podle naší prognózy pouze pozvolné, a energie podle naší predikce před letošní topnou sezónou opětovně zdraží, počítáme pro letošek nadále s deficitní bilancí zahraničního obchodu se zbožím, okolo 60 mld. Kč. I když data za první dva měsíce letošního roku naznačují lepší výsledek,“ dodává.
