Argumenty pro další uvolnění měnové politiky vyprchaly a momentálně je krajně nepravděpodobné, že by se bankovní rada touto cestou vydala, je přesvědčen analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Na druhé straně podle něj ještě rozhodně nenazrál čas na to, aby se centrální bankéři opravdu vážněji zabývali diskuzí o zpřísňování měnových podmínek. Hlavní úrokovou sazbu dnes centrální bankéři ponechali jednomyslně ponechána na úrovni 0,25 %. Pokud se nestane nic mimořádného, zasedání bankovní rady se i v 1. čtvrtletí příštího roku pravděpodobně ponesou v podobném duchu jako to prosincové. Nepřímo se tak vyjádřil v závěru tiskové konference i guvernér Jiří Rusnok s tím, že jasněji by mohlo být spíše až v květnu.
Rizika spojená s naplněním makroekonomické prognózy ČNB však zůstávají i nadále velmi výrazná. Situace se komplikuje v případě fiskální politiky. V posledních týdnech se totiž řada centrálních bankéřů vyjádřila v tom smyslu, že expanzivní fiskální politika v příštím roce může uvolnit bankovní radě ruce ke zvýšení úrokových sazeb. „Dnešní informace Ministerstva financí o přípravě na rozpočtové provizorium však výhled na fiskální politiku dále znejišťují. Guvernér Rusnok však naznačil, že si bankovní rada dovede představit sazby v příštím roce zvýšit. Velmi mírný posun v bankoví radě tak v tomto směru oproti listopadu přeci jen nastal. Do jasného vzkazu ČNB, že bude sazby v příštím roce zvyšovat je však stále velmi daleko,“ říká Novák.
Podle něj jsou nyní spekulace o zvýšení sazeb předčasné a nejbližší měsíce přináší takovou dávku nejistot, že přístup „počkáme a uvidíme“ je od centrálních bankéřů jednoznačně nejpravděpodobnějším scénářem. „Zároveň se domnívám, že by další posilování koruny v příštím roce mohlo dostatečně neutralizovat expanzivní fiskální politiku a tlumit tak potřebu zvyšovat úrokové sazby. Obzvláště v kontextu toho, že Evropská centrální banka a další centrální banky v regionu aplikují uvolněnější měnovou politiku než ČNB,“ doplňuje Novák.
