Bankovní rada České národní banky dnes zasedá a bude rozhodovat o dalším nastavení měnové politiky. Zatímco v Polsku a Maďarsku cyklus uvolňování měnové politiky již začal, bankovní rada ČNB zatím vyčkává a ponechává již více než rok základní úrokovou sazbu na 7 % a zůstává tak posledním jestřábem ve středoevropském regionu. Tentokrát může dojít ke změně kurzu.
Otázka tak zní: snížit či nesnížit? Trh je v tomto rozdělen na dva početně stejné tábory. Guvernér Aleš Michl několikrát zopakoval, že sazby budou drženy na vyšších úrovních, než které byly nastíněny v letní makroekonomické prognóze (cuty v rozsahu 75-100bb do konce roku) analytickým útvarem ČNB v základním scénáři.
Bankovní rada bude mít k dispozici aktualizovanou verzi makroekonomické predikce, která by měla ukázat rychlejší pokles inflace a nižší výkon tuzemské ekonomiky.
„Prostor pro snižování sazeb tak zjevně existuje, a navíc jsou tu i další důvody. Tím nejzásadnějším je, že inflace postupně klesá (byť v říjnu povyroste díky statistickému efektu), v září spadla na 6,9 %, přitom ČNB ji očekávala na úrovni 7,2 % a v příštím roce by se měla dle ČNB inflace dostat poblíž jejího inflačního cíle. Dalším argumentem je, že české hospodářství i nadále strádá, což potvrzuje v úterý zveřejněný úvodní odhad HDP ve třetím kvartálu tohoto roku (q/q -0,3 % a y/y -0,6 %). Za třetí i někteří členové bankovní rady připustili, že snižování sazeb může nastat ještě do konce letošního roku, což vyplývá nejen ze zápisu ze zářijového zasedání ČNB,“ shrnuje analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Bankovní rada bude mít k dispozici aktualizovanou verzi makroekonomické predikce, která by měla ukázat rychlejší pokles inflace a nižší výkon tuzemské ekonomiky.
Hlavní ekonomickou zprávou včerejšího dne bylo zasedání amerického Fedu. Ten podle očekávání nechal sazby ve stávajícím rozmezí 5,25-5,50 %.
„Z výše zmíněných důvodů se domníváme, že bankovní rada by dnes mohla snížit sazby o 25bb a na prosincovém zasedání by se k tomuto kroku mohla uchýlit ještě jednou. Nelze ovšem vyloučit, že bankovní rada začne s uvolňováním měnové politiky až v prosinci nebo dokonce až v příštím roce. Míra nejistoty je obrovská,“ podotýká Kron.
Hlavní ekonomickou zprávou včerejšího dne bylo zasedání amerického Fedu. Ten podle očekávání nechal sazby ve stávajícím rozmezí 5,25-5,50 %. Pro stabilitu hlasovali nakonec všichni členové bankovní rady, a to přestože někteří více jestřábí členové dříve uváděli možnost zpřísnění měnové politiky.
Nicméně růst výnosů amerických dluhopisů v poslední době ztížil finanční a úvěrové podmínky domácností, což má vliv i na tamní ekonomiku a snížil tak potřebu dalšího zpřísnění měnové politiky.
Guvernér Powell na následné tiskové konferenci sice nevyloučil zvýšení sazeb, ale jeho vystoupení bylo vyhodnoceno spíše jako holubičí a trh tak dává pouze 20% šanci dalšímu hiku. Cyklus utahování měnové politiky tak je velmi pravděpodobně u konce. Bylo rovněž zmíněno, že americká ekonomika roste silným tempem a ač oslabí, tak recese by nastat neměla.
