Vládní instituce v zemích EU se v posledních letech potýkají s řadou krizí, jejichž řešení vyžadovalo zvýšené výdaje. To vedlo k vyšším deficitům, které v kombinaci s nízkým hospodářským růstem zvyšovaly podíl deficitů na HDP. V roce 2024 dosáhl sektor vládních institucí v EU celkový deficit 3,2 % HDP. Tento schodek je nižší než v roce 2023 a výrazně nižší než během vrcholu covidové krize, přesto však přesahuje 3% hranici Maastrichtského kritéria a je vyšší než před rokem 2020.
Šest zemí EU v roce 2024 hospodařilo s přebytkem. Nejvyšší přebytek mělo Dánsko (4,5 % HDP), které dlouhodobě hospodaří kladně, následované Irskem a Kyprem (shodně 4,3 % HDP). Přebytku dosáhly také Řecko, Lucembursko a Portugalsko. Naopak nejhlubší deficit vykázalo Rumunsko (–9,3 % HDP), přičemž přes 5 % HDP překročily schodky v Polsku (–6,6 %), Francii (–5,8 %) a na Slovensku (–5,3 %). Česko se s deficitem 2,2 % HDP umístilo uprostřed žebříčku a bylo jednou ze třinácti zemí EU, které v roce 2024 hospodařily s nižším deficitem nebo vyšším přebytkem než v roce 2023.
Rok 2020 představoval zlom i v celkovém zadlužení vládních institucí, které zůstává vyšší než před covidem. V roce 2024 vzrostlo zadlužení sektoru vládních institucí v EU na 81,0 % HDP, což je o 3,6 procentního bodu více než v roce 2019. V jedenácti zemích EU došlo loni ke snížení relativního dluhu. Nejvyšší zadlužení vykazovalo Řecko (153,6 % HDP), které však zároveň zaznamenalo největší pokles dluhu vůči HDP (–10,3 p. b.), nejnižší od roku 2013.
Ke snížení relativního dluhu nedošlo v Itálii (135,3 % HDP), Francii (113,0 % HDP) ani Belgii (104,7 % HDP). Nad úroveň ročního HDP přesahoval dluh také ve Španělsku (101,8 % HDP). Nejnižší zadlužení měly Estonsko (23,6 % HDP), Bulharsko (24,1 % HDP) a Lucembursko (26,3 % HDP). Česko s podílem dluhu 43,6 % HDP obsadilo devátou příčku mezi zeměmi s nejnižším zadlužením.
Text vychází z obsahu aktuálního čísla časopisu ČSÚ Statistika & My
