Prodlužování životnosti jaderných elektráren má být pro Českou republiku strategickou prioritou. Kombinace pokročilých technologií, umělé inteligence a kvalifikovaného personálu umožňuje Dukovanům a Temelínu směřovat k provozu až 80 let. Shodli se na tom účastníci diskusního cyklu Energetická bezpečnost ČR, pořádaný Institutem pro veřejnou diskusi.
Kupříkladu jaderná elektrárna Dukovany by mohla být v provozu až do let 2045–2047. Klíčem k úspěchu je „řízení stárnutí, využití pokročilých technologií, umělé inteligence a zajištění dostatku kvalifikovaných odborníků“.
Podle Pavla Haly, manažera útvaru řízení stárnutí a dlouhodobého provozu jaderných elektráren ČEZ, je prodloužení životnosti jaderných bloků na 60 let dnes globálním standardem. „Životnost jaderných elektráren lze dále prodlužovat. Jaderná energie by měla stát na rovnocenné úrovni s ostatními nízkoemisními technologiemi a být uznána jako klíčový nástroj pro dosažení klimatické neutrality,“ uvedl Hala.
Dodal, že dlouhodobý provoz velkých jaderných bloků i podpora malých modulárních reaktorů jsou nezbytné pro energetickou bezpečnost a snižování emisí.
Jan Wandrol, ředitel divize Integrita a technický inženýring ÚJV Řež, zdůraznil, že řízení stárnutí je základním předpokladem pro prodloužení provozu elektráren. „Zahrnuje hodnocení pevnosti a životnosti zařízení, kontroly tlakových nádob, sledování degradace betonu či stárnutí kabelů,“ uvedl Wandrol. Zatímco Dukovany a Temelín byly navrženy na 30 let provozu, Dukovany již fungují 38 až 40 let, což je srovnatelné s průměrným stářím reaktorů ve světě. V USA již 12 bloků získalo povolení na provoz po dobu 80 let, a Česká republika směřuje k podobnému cíli – 60 let s výhledem na 80 let.
Významnou roli hraje umělá inteligence (AI), jak popsal Miroslav Choura, manažer útvaru řízení stárnutí ČEZ. AI umožňuje analýzu obrovského množství dat, které by lidé sami nezvládli zpracovat. „Zavádíme datovou správu, 3D skenování a databáze s miliony záznamů. Strojové učení pomáhá odhalovat poruchy či opotřebení a plánovat údržbu,“ uvedl Choura a dodal: „Bez přesných a komplexních dat AI hodnotné výstupy neposkytne.“
Zdeněk Čančura, ředitel útvaru řízení kvality jaderných elektráren ČEZ, zdůraznil důležitost pravidelných kontrol stavu materiálů a konstrukcí kvůli degradaci způsobené teplotou, radiací či korozí. „Máme nastavený systém řízení kvality a vlastní centrum pro testování technologií, včetně svařování a nedestruktivních kontrol. Bezpečnost a kvalita jsou naší nejvyšší prioritou,“ uvedl Čančura.
Anna Fořtová, energetická expertka KPMG, upozornila na přínosy diverzity v oboru, zejména na rostoucí podíl žen. V ČEZ tvoří ženy 36 % nových zaměstnanců, což je klíčové vzhledem k nedostatku odborníků. „Diverzita týmů zrychluje inovace a zvyšuje záchyt provozních rizik. Jaderná energetika je atraktivní obor s velkým potenciálem,“ uvedla Fořtová. Dodala, že bez rozšíření talentového okruhu nebude možné pokrýt přes 20 tisíc pracovních pozic potřebných v oboru.
