Za prvních pět měsíců letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 39,9 mld. Kč. Příjmy, které byly podpořeny růstem daní, pojistného i příjmů z Evropské unie, se zvýšily o 7,3 %. Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 1,4 %. Na konci května skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 170,5 mld. Kč (resp. 174,4 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).
Příjmy státního rozpočtu se na konci května meziročně zvýšily o 7,3 % (+52,9 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 7,5 % (+25,7 mld. Kč. Výnos daně z neočekávaných zisků poklesl o 3,7 mld. Kč. Výběr pojistného se zvýšil o 7,2 % (+17,5 mld. Kč). Příjmy byly posíleny také finančními prostředky z EU a finančních mechanismů skrze zapojení Národního plánu obnovy o 6,4 mld. Kč (+12,8 %).
U inkasa daně z příjmu právnických osob se odrazil vliv vyrovnání daně u části daňových subjektů (+3,9 %, +1,8 mld. Kč). Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +12,3 mld. Kč) pozitivně ovlivňuje růst nominálních výdajů domácností.
Meziročně pozitivně ovlivnil inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+14,2 %, +6,9 mld. Kč) růst mezd a platů a vliv daňových změn účinných od roku 2024. Mezi tyto změny patří snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů, zrušení či omezení vybraných slev na dani.
U inkasa daně z příjmu právnických osob se odrazil vliv vyrovnání daně u části daňových subjektů (+3,9 %, +1,8 mld. Kč). Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +12,3 mld. Kč) pozitivně ovlivňuje růst nominálních výdajů domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +3,3 mld. Kč) se meziročně zvýšilo díky výběru spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků, což je zapříčiněno navyšováním sazeb spotřební daně v rámci čtyřletého plánu. Se změnami souvisí také předzásobení se produkty, stejný princip platí také u lihu. Meziročně se zvýšilo inkaso ostatních spotřebních a energetických daní.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 13,0 mld. Kč (+1,4 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+1,7 %, 15,2 mld. Kč), následovalo financování vzdělávání (+13,2 mld. Kč), sociálních transferů (+8,7 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+2,9 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+2,7 mld. Kč) a kompenzace České poště (+2,3 mld. Kč).
Na druhé straně běžné výdaje snížilo ukončení státních dotací na vysoké ceny energií (-10,0 mld. Kč) a transfery státním fondům (-8,5 mld. Kč). Meziročně se snížila investiční aktivita o 2,2 mld. Kč. Ze sociálních dávek (+2,0 %, +7,5 mld. Kč) se zvýšilo financování důchodů (+0,3 %, +0,9 mld. Kč), příspěvek na péči vzrostl o 3,6 mld. Kč. Rodičovský příspěvek klesl o 0,8 mld. Kč. Neinvestiční transfery pro územní rozpočty vzrostly na 136,8 mld. Kč (+7,9 %, +10,0 mld. Kč).
Konsolidace veřejných rozpočtů pozitivně ovlivnila inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Letos se začaly projevovat změny, které byly přijaty v rámci konsolidačního balíčku, například zrušení či omezení vybraných slev na dani.
Od roku 2026 deficit státního rozpočtu prohloubí výdaje na obranu, které by se měly dle rozhodnutí vlády postupně navýšit každoročně o 0,2 % HDP až na 3 % HDP v roce 2030. Výdaje na obsluhu státního dluhu se zvýšily na 37,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 8,4 %. Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až květen 2025 odpovídají zhruba stejné výši výdajů úhrnem za celý rok 2008 (37,66 mld. Kč).
Konsolidace veřejných rozpočtů pozitivně ovlivnila inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Letos se začaly projevovat změny, které byly přijaty v rámci konsolidačního balíčku, například zrušení či omezení vybraných slev na dani. Konsolidace je mírná a pozvolná, schodky se snižují, avšak je otázkou, jak dopadne finální rozpočet na konci roku a zda bude dodržen plánovaný deficit.
V tomto roce se mohou na příjmech do státního rozpočtu negativně propsat americká cla, která by mohla zpomalit růst ekonomiky a snížit růst příjmů. To by mohlo tvořit tlak na dodržení plánovaného schodku.
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
