Kdo chtěl hledat důkazy toho, že vyšší cla tlačí vzhůru americkou inflaci, tak musel být dubnovými statistikami zklamán. Až na výjimky, jako je například elektronika, se růst u nejvíce náchylných položek, které lze najít ve spotřebitelském koši na straně zboží, ukázal být velmi nízký. Vezmeme-li pak ceny zboží bez volatilních položek (potraviny a energie, resp. paliva), tak zjistíme, že tento vyššími cly nepochybně zasažený segment spotřebitelského koše v dubnu cenově stagnoval. Aneb po clech ani památky?
Příliš brzo soudit, neboť pokud se podíváme na věc z druhé strany a zkusíme spočítat, jaká byla v dubnu efektivní (průměrná) celní sazba, tak dojdeme hodnotě na úrovni 5 %, což je fakticky polovina momentálně aplikovaného plošného cla ve výši 10 %. Neboli je zřejmé, že v dubnu firmy ještě nebyly nuceny platit vyšší cla, takže je logicky ani nepromítly do cen. Na zhodnocení viditelnějšího průsaku vyšších celních sazeb do americké inflace si bude tedy nutné počkat na květnová a červnová inflační data.
Jinak, pokud nahlédneme do zbývajících detailů dubnové inflace, tak vedle očekávaných jevů, jako byl pokles cen energií a potravin, bylo asi největším překvapením zrychlení v segmentu cen bydlení. Jde o položku, která zajistila, že růst ostře sledované jádrové inflace zůstal kladný (meziměsíční růst činil 0,2 %). Růst nájemného, resp. cen bydlení v posledních měsících spíše zpomaloval, a tak dubnové zrychlení považujme spíše za jednorázovou záležitost.
Amerického prezidenta Trumpa dubnová inflační data vybídla k tomu, aby na Fed znovu apeloval za snížení úrokových sazeb. Fed ovšem prezidenta nevyslyší a velmi pravděpodobně bude vyčkávat na další inflační čísla. Vše však bude podmíněno vývojem na trhu práce, vzhledem k tomu, že inflace je již na dostřel dvouprocentnímu cíli, tak konjunkturální čísla budou pro centrální banka rozhodující.
Autorem textu je Jan Čermák, analytik ČSOB
