Předběžný odhad růstu HDP v prvním kvartále tohoto roku dopadl zcela v souladu s naší i tržní prognózou. V mezičtvrtletním srovnání tempo růstu české ekonomiky zpomalilo z 0,7 % na 0,5 %, ale meziročně tuzemské hospodářství naopak zrychlilo svůj růst na 2 %.
Mezičtvrtletní růst byl ovlivněn zejména rostoucími výdaji na konečnou spotřebu domácností.
Apetit spotřebitelů se zvyšuje a právě proto předpokládáme, že růst české ekonomiky v letošním roce navzdory celním přestřelkám bude vyšší než v roce 2024. Podle Českého statistického úřadu se na mezikvartálním růstu také mírně podílely výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a také zahraniční poptávka.
V případě tvorby hrubého kapitálu je ovšem otázkou, zda pozitivní dopad měly investice či změna stavu zásob. My se domníváme, že to byla spíše změna stavu zásob, kdy se firmy pravděpodobně snažily ve vyšší míře předzásobit materiály, surovinami i hotovými výrobky a vyhnout se tak případným vyšším nákladům ve spojitosti s potenciálními odvetnými opatřením ze strany EU v reakci na uvalená cla na dovoz do USA. Naopak v době obrovské nejistoty mohlo docházet k odkladům investičních záměrů.
Meziroční růst byl pak výhradně dán rostoucí domácí poptávkou a stejně jako v mezičtvrtletním srovnání primárně kvůli vyšším útratám domácností. Tento trend byl zřejmý v celém minulém roce a měl by pokračovat také letos. Přestože nezaměstnanost na začátku letošního roku rostla a dosahuje vyšších úrovních než loni, stále se nachází pod odhadovanou přirozenou mírou.
Zároveň se postupně obnovuje koupěschopnost domácností, která utrpěla v letech vysoké inflace. Pokračující růst reálných mezd by tak měl domácnosti povzbudit k vyšším výdajům a tím povzbudit českou ekonomiku. Naopak negativní příspěvek saldo zahraničního obchodu a obrat k lepšímu pravděpodobně v tomto ohledu letos nenastane.
Pro nás klíčová německá ekonomika bude letos bojovat, aby nepoklesla třetí rok v řadě, přičemž situaci může zhoršit vypuknuvší celní válka a její případné vyostření, pokud se USA nedohodnou s dalšími státy (pro nás důležitá primárně dohoda s EU).
Slabá zahraniční poptávka se pak podepisuje na poklesu hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, což se bude týkat zejména proexportně orientovaného průmyslu. Naopak růst byl zaznamenán v dalších odvětvích – stavebnictví, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství či ostatní služby.
Začátek nového roku zastihl českou ekonomiku ve slušné kondici. Hlavním motorem růstu jsou domácnosti a jejich rostoucí výdaje. Na druhé straně zahraniční poptávka je důvodem, proč tuzemské hospodářství nedosáhne svého potenciálu. Rizikem pak zůstává zejména potenciální globální celní válka.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
