Až 63 % zaměstnanců považuje nabídku benefitů za klíčový faktor při výběru zaměstnání. Průzkum společnosti Edenred však ukázal výrazné rozdíly v preferencích napříč generacemi. Zatímco starší zaměstnanci vnímají benefity jako příjemný bonus ke mzdě, mladší generace je považují za běžnou součást firemní kultury a očekávají široký výběr odpovídající jejich individuálním potřebám.
Mezi pětici nejžádanějších benefitů patří příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Největší rozdíly se projevují v zájmu o služební vůz, péči o duševní zdraví či benefity zaměřené na vzdělávání a rozvoj.
Starší zaměstnanci se soustředí spíše na stabilitu a dlouhodobé jistoty.
Zaměstnanci mají ve výběru benefitů jasno. Březnový průzkum Edenred potvrdil, že příspěvek na stravování je dlouhodobě nejžádanější – označilo ho za důležité 86 % zaměstnanců generace Z (18-29 let), 90 % střední generace (30-49 let) a 90,2 % zaměstnanců nad 50 let (50-65 let). Do top 5 benefitů z dvaceti nabízených možností se dále řadí příspěvek na penzijní a životní pojištění, příspěvek na kulturu, sport a rekreaci, sick days a dovolená nad rámec zákona, které v průměru považuje za důležité 80 % respondentů.
Přestože se generace shodují na pětici nejoblíbenějších benefitů, v dalších preferencích se značně liší. Zaměstnanci nad 50 let mají nižší zájem o benefity mimo tuto pětici. „Z výsledků šetření je patrné, že starší generace preferují ověřené jistoty v podobě ‚klasických‘ benefitů, jako je dovolená nebo příspěvek na stravování. Naopak u mladších generací registrujeme příklon k alternativním druhům benefitů a chuť experimentovat. U generace Z tak zaměstnavatelé uspějí třeba s nabídkou pružné pracovní doby nebo příspěvkem na terapie,“ říká Klára Krumphanslová, HR manažerka společnosti Edenred.
Mladší zaměstnanci se snaží zvyšovat svou hodnotu na trhu práce, proto kladou důraz na vzdělávání a osobní rozvoj.
Mezi dalšími rozdíly vynikají například kurzy osobního rozvoje, které ocení jen 27 % nejstarších zaměstnanců, zatímco u mladších a středních generací dosahují oblíbenosti 40-50 %. Podobně je na tom příspěvek na vzdělávání. Střední generace (30-49 let) zase více preferuje jazykové kurzy (56 %) či závodní stravování (41 %).
Generace Z (nar. po roce 1996), tvořící 18 % populace, ovlivňuje trendy svými specifickými požadavky. Až 57 % z nich má zájem o služební vozidlo, 48,6 % o odborné vzdělávání. Flexibilita a práce na dálku patří mezi nejčastěji skloňované požadavky mladých – vlastní místo v kanceláři zaujme jen 21 % z nich, zatímco u generace 50+ je to 27 %. Home office je populární zejména u střední generace (30-49 let), kde ho za důležitý benefit považuje 59 % respondentů, u generace Z 56,4 % a u 50+ 44,4 %. Pružnou pracovní dobu preferuje 55 % mladších a středních zaměstnanců, ale jen 44 % nejstarší skupiny.
Průzkum ukazuje, že mladší generace upřednostňují benefity podporující profesní růst, zatímco starší zaměstnanci hledají rovnováhu mezi prací a osobním životem. „Mladší zaměstnanci se snaží zvyšovat svou hodnotu na trhu práce, proto kladou důraz na vzdělávání a osobní rozvoj. Střední generace vnímá vzdělávací benefity jako nástroj ke kariérnímu posunu nebo rekvalifikaci, zatímco starší zaměstnanci se soustředí spíše na stabilitu a dlouhodobé jistoty,“ vysvětluje Aneta Martišková.
Podle ní by skladba benefitů měla zohledňovat odvětví, lokalitu i věkovou strukturu zaměstnanců. „Rostoucí rozdíly napříč generačními preferencemi potvrzují, že pro zaměstnavatele je klíčové hlubší porozumění individuálním preferencím pracujících. Ačkoliv firmy mohou vždy vsadit na univerzálně oblíbenou skladbu benefitů, neméně důležitá je i širší možnost výběru na míru. Díky ní stoupá nejen spokojenost zaměstnanců, ale i atraktivita daného zaměstnavatele mezi konkurencí na trhu práce,“ dodává Martišková s tím, že benefity hrají roli při rozhodování o práci u 63 % zaměstnanců.
