Zápis z posledního zasedání bankovní rady se nesl v až překvapivě jestřábím duchu. Co to znamená? Pokud v nejbližších týdnech napětí na energetických trzích výrazněji nepoleví, přidáme do našeho základního scénáře s vysokou pravděpodobností jeden růst základní sazby (vrchol na 4,0 % nikoliv na 3,75 %).
Nejjasnější jestřábí signál vyslali centrální bankéři hned v úvodu zápisu – „Pokud se potvrdí odolnost domácí poptávky, pokračující silná úvěrová aktivita a přetrvání zahraničního nákladového šoku, může být vhodnou reakcí centrální banky další mírné zvýšení úrokových sazeb.“ Tato věta zní poměrně jasně a tím, že ji někteří centrální bankéři ještě „podtrhli“ sdílením na sociálních sítích, vysílá silný signál směrem k nejbližším zasedáním ČNB. Co konkrétně centrální bankéře trápí?
Je zjevné, že to je délka a síla energetického šoku přicházejícího z Blízkého východu. Pod tlakem vyšších cen ropy, a zejména také plynu a elektřiny vyhodnocují bankéři jinak i ostatní pro a proti inflační rizika. Na misce vah tak hrají slabší roli do této chvíle pozitivní proti-inflační signály: zpomalování momenta inflace služeb, tempa úvěrů domácnostem, slabší HDP či výrazná revize mzdové dynamiky. Na věci se „preventivně“ bankovní rada dívá z druhé strany: jádrová inflace zůstává zvýšená (přes nižší momentum inflace služeb), tempo úvěrů nefinančním podnikům dál sílí (na rozdíl od domácností), za slabé HDP mohou primárně zásoby (bez nich je domácí poptávka silná) a zvýšená zůstává stále i dynamika mezd.
Preventivní opatrnost je pochopitelná a souvisí s tím, že s natahováním blízkovýchodního konfliktu podle členů bankovní rady roste pravděpodobnost sekundárních přelivů vysokých cen energií a pohonných hmot do zbytku spotřebitelského koše. Ty zatím sice nikde nevidíme. To se však může podle ČNB změnit, až na spotřebitele i podniky začne od konce roku výrazněji působit dražší plyn a elektřina (které letos mimořádně zlevnily kvůli odpuštění POZE).
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB
