Výdaje spojené s cestováním po Česku dosáhly v roce 2024 rekordních 363,7 miliardy korun, nejvíce od roku 2003, kdy Český statistický úřad tento údaj začal sledovat. Odvětví přispělo k HDP částkou 202 miliard korun a zaměstnávalo přes 233 tisíc lidí – tedy zhruba každého třiadvacátého zaměstnaného člověka v zemi.
Podle dat ČSÚ vzrostly výdaje za cestování po Česku meziročně o 10,7 procenta. Zahraniční návštěvníci se na celkové částce podíleli 214,3 miliardy korun, tedy téměř 59 procenty, zatímco čeští cestovatelé utratili zbývajících 149,4 miliardy korun. Podíl cestovního ruchu na HDP dosáhl 2,5 procenta.
Peníze návštěvníků přitom nekončí jen v hotelích a restauracích. Podle statistiky proudí i do dopravy, kultury, maloobchodu, lázeňství, sportovních areálů a dalších služeb, na které je odvětví navázáno. Loni se v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 23,5 milionu hostů, kteří zde strávili 59,1 milionu nocí – meziročně přibylo domácích i zahraničních cestovatelů, přičemž počet přenocování cizinců rostl rychleji než počet jejich příjezdů.
Za prvních šest měsíců letošního roku přivítala tuzemská ubytovací zařízení 10,7 milionu hostů, o 2,3 procenta víc než ve stejném období minulého roku, s celkem 26,2 milionu přenocování. Z toho bylo 5,7 milionu domácích návštěvníků a přes pět milionů ze zahraničí – žebříčku vedli Němci, Poláci a Slováci, ve větší míře přijížděli i Američané, Britové, Italové a Rakušané, a přibývalo i turistů z Číny, Tchaj-wanu, Kanady nebo Japonska. Praha v tomto období přivítala přibližně 3,8 milionu lidí, tedy 35,7 procenta všech hostů ubytovaných v Česku.
Počet návštěvníků ale sám o sobě neurčuje výši jejich útraty – roli hraje i délka pobytu a struktura vynaložených služeb. Podle agentury CzechTourism utratí například hosté z USA v průměru přes pět tisíc korun na osobu a den, počítáno včetně výdajů před cestou. Návštěvníci ze vzdálenějších trhů s vyšší útratou tak představují ekonomickou příležitost nejen pro Prahu, ale i pro regiony.
Peníze z poplatků míří i mimo velká města
Přínos turismu se mezi kraji liší. Praha přitahuje nejvíce zahraničních hostů, na Karlovarsku je turismus jedním z hlavních zdrojů práce a příjmů, jinde hraje větší roli domácí turistika, cykloturistika, lázeňství nebo gastronomie.
V roce 2025 vybralo 2 150 obcí na poplatku z pobytu celkem 1,88 miliardy korun, meziročně téměř o 10 procent víc. Kromě Prahy překročily hranici sto milionů korun na tomto poplatku i obce v Karlovarském, Jihočeském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji – peníze mohou samosprávy použít například na údržbu veřejného prostoru nebo provoz služeb pro obyvatele i návštěvníky.
Domácí cestovní ruch zůstává pro regiony důležitou oporou i nadále: v prvním pololetí letošního roku tvořili Češi 54 procent všech příjezdů do tuzemských ubytovacích zařízení.
Plánování se přesouvá do telefonu
Proměna se týká i způsobu, jakým lidé cesty plánují. Podle průzkumů CzechTourism považuje zhruba devět z deseti dotázaných za důležité informace o ubytování dostupné on-line, mladší generace častěji čerpá inspiraci ze sociálních sítí, starší cestovatelé z televize. K plánování si lidé pomáhají mapovými a rezervačními aplikacemi i tuzemským portálem Kudy z nudy, který loni zaznamenal přes 43 milionů návštěv.
„Budoucnost cestovního ruchu nespočívá v tom, jak přivést více návštěvníků na stejná místa. Klíčem je využívat data a nové technologie tak, aby z cestovního ruchu profitovalo co nejvíce regionů, místních podnikatelů i obyvatel,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová u příležitosti Světového dne cestovního ruchu, který připadá na 27. září.
Podobně to vidí i ředitelka České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Tereza Hofmanová: „Chceme, aby hosté zůstávali déle, poznávali celé Česko a přijížděli také mimo hlavní sezonu. Delší pobyty a rovnoměrnější rozložení návštěvnosti přinášejí větší užitek místním podnikatelům, komunitám i lidem, kteří v regionech žijí.“
Data z ČSÚ i podklady CzechTourism naznačují, že růst odvětví pokračuje i letos, byť už mírnějším tempem než po pandemickém propadu – klíčovou otázkou pro další roky zůstává, zda se návštěvnost podaří rozložit rovnoměrněji mimo Prahu a hlavní sezonu, což je ostatně i deklarovaný cíl nové strategie CzechTourism pro období 2026–2030.
