Další uzavírka obchodů těžce dopadne na živnostníky a firmy

Jen letos v lednu své podnikatelské aktivity pozastavilo rekordních více než 25 500 živnostníků, o 50 procent víc než před rokem a nejvíce v historii ČR.  Zvláště dramatický nárůst počtu pozastavení podnikání zaznamenává velkoobchod. Zatímco loni v lednu „zavřelo krám“ jen 68 velkoobchodníků, letos v lednu už to bylo 834. To je tedy více než dvanáctkrát tolik než loni. „Mohutný nárůst v počtu pozastaveného velkoobchodního podnikání ilustruje fakt, že pandemickou krizí nejsou zasaženi jen ti „viditelní“, tedy například restaurace či hotely, ale také jejich „neviditelní“ velkoobchodní dodavatelé. Zavřené restaurace nebo hotelu si všimne každý. To, že velkoobchodní sklad na kraji města, který jim zboží dodává, zdaleka nejede na plné obrátky, už zaregistruje málokdo,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.   

Celkově ale dostáváme stále jen částečný obrázek dopadů pandemie na živnostenský stav. Překvapivě může působit fakt, že vloni počet živnostníků, respektive osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), citelně narostl. V případě lidí podnikajících v rámci své hlavní činnosti jde dokonce o nejvýraznější nárůst za posledních minimálně deset let.  Konkrétně jde nyní o 1,051 milionu osob, nárůst je meziročně takřka o 20 tisíc lidí. Důvodů toho, proč loni živnostníků přibylo, je podle analytiků několik.  Část živnostníků se dokázala adaptovat na nové, ztížené podmínky, případně přeorientovat na jiný druh produkční činnosti. Například mnohé restaurace nabídly možnost donášky nebo okénkového prodeje, salony šijící do té doby pánské obleky začaly šít roušky, případně zdravotnické pracovní oděvy a podobně.   

Živnostníkům pomohla i vládní pomoc ekonomice, která loni výrazně přispěla k udržení míry nezaměstnanosti na poměrně nízké úrovni, nejnižší v rámci celé EU. Roli hraje i to, že některé firmy zareagovaly na těžší ekonomickou situaci přechodem na „švarcsystém“, případně jeho rozšířením. Živnostníkům ale pomohl i vládní dluh, z něhož se financují kompenzační programy nebo Antivirus. „Ve finále tedy živnostníky zachraňuje daňový poplatník. Vláda sama žádné peníze nevydělává, jen rozděluje část hrubého zisku živnostníků a firem. Živnostníci tedy vlastně tak trochu zachraňují sami sebe. Své nynější přežití si zase pěkně zaplatí. Až budou opět moci vydělávat. A platit daně. Ty daně se zvýší, aby z nich mohl být splácen nyní enormně navýšený vládní, resp. veřejný dluh. Říká se tomu „vládní pomoc ekonomice“, což obzvláště před volbami zní hezky. Ve skutečnosti jde mnohem spíše o svépomoc,“ konstatuje ekonom Kovanda.

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat