Koruna v uplynulém týdnu vůči euru převážně zpevňovala. S blížícím se zveřejněním červnové inflace česká měna posilovala k hranici 24,40 EUR/CZK a po oznámení výsledku, který byl víceméně v souladu s tržními odhady (17,2 % vs 17,1 %), ale výrazně nad prognózou ČNB ze začátku května (15 %), se koruna dostala až k 24,30 EUR/CZK.
Ve druhé polovině týdne ale své zisky neudržela a aktuálně se obchoduje u 24,50 za euro. Koruně neprospívá zvýšená averze k riziku na finančních trzích způsobená zhoršujícím se globálním ekonomickým výhledem, především pak v Evropě, kde se trh obává odříznutí od ruského plynu.
Horší vyhlídky pro Evropu a očekáváná strmější trajektorie úrokových sazeb v USA nahrává dolaru, což dostává korunu pod tlak. ČNB ale korunu v prostředí negativního globálního sentimentu nadále brání. Její přítomnost na devizovém trhu je patrná z vývoje měn středoevropského regionu, zlotého a forintu, které jsou ve srovnání s korunou volatilnější.
Vstup do nového týdne je z pohledu tržních sazeb stabilní a makroekonomická data v tomto týdnu nenabízí impulzy k přenastavení očekávání. Jediným tuzemským údajem jsou ceny průmyslových výrobců (středa), u kterých si ale trh již zvykl na překvapení směrem nahoru.
Medián odhadů pro červnový výsledek činí 1,6 % m/m, my se obáváme vyšší dynamiky okolo 1,8 %. Větší dopad na kurz koruny by mohly mít spíše případné komentáře členů bankovní rady ČNB. Minulý týden T. Holub v rozhovoru pro Reflex zmínil, že je otevřený k dalšímu zvyšování sazeb.
O den později následoval komentář od O. Dědka, ve kterém zaznělo, že je v otázce snižování inflace efektivnější bránit koruně v oslabování než dále zvyšovat sazby. Na příštím zasedání (4. srpna) tak zavládne v bankovní radě nesoulad. Kromě domácího vývoje lze počítat se zvýšenou volatilitou koruny také vlivem globálních faktorů, a to především ve druhé polovině týdne. Zasedání ECB (čtvrtek) se trefilo do stejného dne, kdy mají být po 10denní pauze obnoveny dodávky plynu skrz Nord Stream 1. Pokud se tak nestane, bude jak euro, tak koruna čelit tlaku oslabování. Od ECB trh čeká navýšení sazeb o 25bb v souladu s její dosavadní forward guidance.
Nejistota ale panuje ohledně detailů anti-fragmentačního nástroje sestaveného ke korigování nesouměrného vývoje výnosů státních dluhopisů mezi jádrem eurozóny a jejím jižním křídlem. Jeho účinnost, a tím i kurz eura, otestuje probíhající politická krize v Itálii, kdy není jisté, jak dlouho premiér Draghi ještě setrvá ve funkci. Podporu evropské měně neposkytnou ani PMI indexy (pátek), od kterých se čeká další pokles.
Autorem textu je David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank
