V době zavřených restaurací a zrušených kulturních akcí hledají lidé jinou zábavu. Finanční toky napovídají tomu, že více hrají počítačové hry. O tom svědčí prudký růst obratu českého herního průmyslu, který v loňském roce vzrostl o 34 procent na tři miliardy korun. „Pandemie koronaviru umožnila mnohým hráčům, aby u videoher trávili více času. Lze přitom očekávat, že se hraní nebudou chtít vzdát ani po ukončení restriktivních opatření v ekonomice. Mnohé videohry jsou totiž tak trochu návykové,“ podotýká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Data z České republiky potvrzují vývoj na největším videoherním trhu v Evropě. Ten je v Německu, kde lidé za tuto kratochvíli v loňském roce utratili 8,5 miliardy eur (za videohry a herní příslušenství). Tím se Německo vyšvihlo na páté místo na světě hned za Spojené státy, Japonsko, Jižní Koreu a Čínu. Němci v loňském roce utratili za videohry o 32 procent více peněz než v předešlém roce. Nejrychleji na tamním trhu rostly útraty za pořizování digitálního zboží. To hráčům přináší herní výhody přímo v jejich oblíbených videohrách. Nejde tedy o peníze vynakládané na nákupy samotných her či herních přístrojů.
Skokově narůstá i prodej herních konzolí. To naznačuje, že stávající hráči modernizují své vybavení a hraní se začínají věnovat i nováčci. „Na trhu jsme tak svědky pozoruhodné situace, kdy americký výrobce herních konzolí Microsoft i jeho japonský konkurent Sony zatím nedokázaly uspokojit vysokou poptávku po nových herních konzolích Xbox Series X respektive Playstation 5,“ říká Křeček.
