Celkové výdaje státu na výzkum a vývoj (VaV) v Česku mezi lety 2022 a 2023 vzrostly o 1,4 % (554 mil. Kč) na 39 039 mil. Kč. V předchozích dvou letech se přímá veřejná národní podpora VaV zvyšovala přibližně o 200 mil. Kč ročně, ovšem v letech 2017 až 2020 se tyto výdaje státu každoročně navyšovaly o více než 2 mld. Kč.
Při srovnání s využitím cenového deflátoru HDP ovšem došlo v Česku v roce 2023 již potřetí za sebou k meziročnímu propadu financování VaV ze státního rozpočtu ve srovnatelných (stálých) cenách. Oproti roku 2020 se výdaje státu na VaV snížily o 15 % a dostaly se na úroveň let 2011 až 2016.
Podíl VaV na celkových výdajích státního rozpočtu se v Česku snížil šestým rokem v řadě, a to z nejvyšší hodnoty 2,40 % v roce 2017 na 1,77 % v roce 2023. Vůči HDP to v roce 2021 bylo 0,61 %, v roce 2022 pak 0,55 % a v roce 2023 jen 0,51 %, což je nejméně od roku 2008. HDP tedy roste nominálně rychleji než státní rozpočtové výdaje na VaV. Česko se tak nepřibližuje vytčenému cíli 1 %, který uvádí Inovační strategie České republiky 2019–2030.
Převážná část státní rozpočtové podpory VaV spadá do kategorie běžných (neinvestičních) výdajů. V roce 2023 bylo ze státního rozpočtu na tyto běžné výdaje na VaV vynaloženo 37,1 mld. Kč, což odpovídá podílu 95 % z celkových státních rozpočtových výdajů na VaV. Podíl kapitálových (investičních) výdajů v roce 2023 dosáhl 4,9 % (1,9 mld. Kč).
Kapitálové výdaje v Česku úzce souvisely zejména s čerpáním unijních fondů na budování výzkumné infrastruktury a se spolufinancováním z národních veřejných zdrojů. Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státu na VaV byl zaznamenán v roce 2012, kdy činil 12 %.
Zatímco mezi lety 2020 a 2023 institucionální podpora výzkumu ze státního rozpočtu, podporující především dlouhodobý rozvoj výzkumné činnosti vysokých škol a ostatních veřejných výzkumných organizací, vzrostla o 15 % na 22,3 mld. Kč, účelová podpora, zaměřená na jednotlivé výzkumné projekty a granty, ve stejném období klesla o desetinu na 16,7 mld. Kč.
