Napětí v globálních dodavatelských řetězcích znovu stoupá. I když covidové lockdowny dávno povolily, útoky jemenských Hútiů na obchodní lodě v Rudém moři znovu ukázaly na zranitelnost světové ekonomiky vůči poruchám v tzv. škrtících bodech. Výsledkem současných nepokojů je zdražení námořní dopravy z Asie do Evropy na přibližně čtyřnásobek.
Útoky jemenských povstalců – s vehementní podporou Íránu – nabraly na intenzitě na konci minulého roku. Jde tak de facto o další frontu zástupné války mezi Íránem a Izraelem, resp. Spojenými státy. Ty zareagovaly na útoky hútijských povstalců vzdušným úderem na Jemen a zatím není jasné, jakou podobu bude mít odveta. Jedno je však jisté – námořní dopravci se začali ve větší míře vyhýbat Rudému moři a Suezskému průplavu, kterým proudí zhruba třetina světové kontejnerové dopravy, a volí podstatně nákladnější plavbu okolo jižní Afriky.
Zdražení námořní dopravy je citelné, zdaleka se však nejedná o šok srovnatelný s obdobím pandemie. V letech 2021 a 2022 se zvýšila cena námořní dopravy na trase Šanghaj-Rotterdam sedminásobně z 2 000 na 14 000 dolarů. Současné pnutí vedlo ke zdražení na 4 000 dolarů, přibližně čtyřnásobek úrovně před útoky Hútiů. Pokud by ale měla situace v Rudém moři dále eskalovat, pak by se jednalo o vážný problém – zvláště pokud by měl konflikt ovlivnit i export ropy a plynu z regionu Blízkého východu.
Česká ekonomika je vůči poruchám v dodavatelských řetězcích zvláště zranitelná, jak ostatně ukázala zkušenost z posledních let. Dosavadní náklady dění v Rudém moři sice nejsou makroenomicky významné, riziko pro hospodářský růst i inflaci však nelze podceňovat v případě eskalace nebo déletrvajícího narušení hlavní obchodní tepny. Zároveň jde o připomínku, že i v letošním roce bude geopolitika v centru pozornosti, přičemž ohniska (potenciálních) střetů se dále rozšiřují.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
