Dnešní zasedání bankovní rady ČNB žádné významnější změny nepřineslo. Klíčovým sdělením je, že kvůli nevyzpytatelnému vývoji pandemie covidu-19 je i nadále nemožné přesněji určit termín, kdy by mohla bankovní rada poprvé zvýšit úrokové sazby. Guvernér Jiří Rusnok zároveň zdůraznil, že riziko negativních dopadů v případě, že by ČNB začala zvyšovat sazby příliš brzy, je vyšší, než pokud by se ČNB se zvyšováním sazeb zpozdila. „Z toho vyplývá, že si chce být bankovní rada před zahájením cyklu utahování měnové politiky opravdu jista, že pandemie covidu-19 je pod kontrolou. A to velmi pravděpodobně nebude dříve než ve 3. čtvrtletí,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podstatné je, že ČNB navzdory současnému pandemickému vývoji nemění významněji výhled na měnovou politiku. Pouze dochází ke změně načasování a oddálení zvýšení sazeb na pozdější termín. „A to je naprosto zásadní rozdíl ve srovnání s dalšími centrálními bankami ve středoevropském regionu i ve srovnání s Evropskou centrální bankou. Z tohoto pohledu lze říci, že se ČNB poměrně ortodoxně drží svého hlavního mandátu, tj. inflačního cíle a cenové stability. A to je v současné době, kdy centrální banky celosvětově nakupují státní dluhopisy a některé z nich aplikují záporné úrokové sazby, poměrně unikátní,“ doplňuje Novák.
