Po krátkodobém posílení koruny v souvislosti s posledním zasedáním České národní banky se koruna v minulém týdnu vrátila na slabší úroveň okolo 25,30 EUR/CZK. Vzhledem ke zkrácenému pracovnímu týdnu a absenci podstatnějších ekonomických dat byla aktivita na finančních trzích spíše nižšího rozsahu, což se projevilo na nízké volatilitě koruny pohybující se většinu času okolo zmíněné hranice 25,30 EUR/CZK.
Nic na tom nezměnila ani poměrně nečekaná revize odhadu růstu českého HDP za poslední kvartál loňského roku, kdy tuzemské hospodářství nakonec v mezičtvrtletním srovnání vzrostlo o 0,4 % (původně +0,2 %) a meziročně bylo vyšší o 0,2 % (původně -0,2 %). Pokles české ekonomiky za celý loňský rok byl tak korigován z -0,4 % na -0,2 %.
Zkrácený povelikonoční týden nabízí o něco barevnější paletu dat, která by mohla pohnout výrazněji s kurzem koruny. Již dnes bude zveřejněn prvotní odhad březnové inflace v Německu, kde trh očekává pokračování dezinflačního procesu. Podle národní i celoevropské metodiky by se inflace měla přiblížit k 2% cíli, což by se pochopitelně odrazilo i na středečním výsledku březnové inflace v celé eurozóně.
Sekundárním efektem by mohlo být i pomalejší posilování české koruny vůči euru, byť aktuálně i nadále počítáme s mírným posilováním české koruny ve druhé polovině tohoto roku, pod 25,00 EUR/CZK.
Ta by podle odhadu trhu měla klesnout pouze nepatrně (z 2,6 % na 2,5 %), ale v případě výraznějšího poklesu inflace v Německu by rovněž inflace v eurozóně zamířila blíže k cíli ECB. Ta by se tak ocitla ještě pod větším tlakem, aby zahájila cyklus uvolňování měnové politiky co nejdříve vzhledem k rychlejšímu poklesu inflace a stále nevalného výkonu hospodářství eurozóny jako celku.
Nicméně dubnové zasedání zřejmě snížení sazeb nepřinese, poněvadž z komentářů členů bankovní rady se dá vyčíst, že debata nad načasováním snižování sazeb sice již započala, ale bude závislá od příchozích dat. Zároveň je třeba více důkazů, že inflace opravdu směřuje k 2% cíli, především v podobě mzdového vývoje v eurozóně, který bude k dispozici ale až před červnovým zasedáním, proto je právě červen stále nejpravděpodobnějším termínem začátku uvolňování měnové politiky v eurozóně.
Tento týden nabídne také data z amerického trhu práce, kde potenciálně silnější výsledky mohou signalizovat Fedu stále zvýšené proinflační riziko pramenící z napjatého trhu práce. V takovém případě by se mohly posunout sázky na první snížení sazeb až do druhé poloviny roku (zatím je nejpravděpodobnější scénář červen), což by se mohlo projevit relativním posílením amerického dolaru vůči euru.
Sekundárním efektem by tak mohlo být i pomalejší posilování české koruny vůči euru, byť aktuálně i nadále počítáme s mírným posilováním české koruny ve druhé polovině tohoto roku, pod 25,00 EUR/CZK.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
