Zatímco zakázky v oboru stavebnictví v posledních čtvrtletích neklesaly, o stavební výrobě se to samé říct rozhodně nedá. I v říjnu stavební výroba propadla, tentokrát o 10,5 %. Nižší byla i ve srovnání se zářím (-1,7 %) a potvrdil se tak znovu trend patrný už od začátku letošního roku. Výrazně rychleji klesala produkce pozemního stavitelství, zatímco ta v inženýrském – většinou financovaná z veřejných zakázek – propadla „jen“ o necelých pět procent.
„Jedním z hlavních důvodů negativního vývoje v tomto odvětví zůstává nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků. Vedle toho se postupně na vývoji stavebnictví projeví útlum investic, a to jak soukromých, tak veřejných. Firmy omezují své investiční aktivity v důsledku nejisté budoucí poptávky i s cílem vylepšení cash-flow. Ve veřejném sektoru se zase mohou projevovat obavy z budoucího nedostatku financí v důsledku výpadku sdílených daní,“ vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.
Potěšující nejsou zprávy ani z bytové výstavby. Trh s byty sice zůstává dál napjatý a ceny rostou navzdory nedávné recesi, staví se ovšem stále méně. Nic na tom nezměnil ani říjen, kdy se začalo stavět o 24 % bytů méně než ve stejném období loňského roku. Za celé období od začátku roku pak o téměř 9 % méně, přičemž největší útlum výstavby je nadále patrný v Praze.
Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, veřejné investice v oblasti stavitelství zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“. „Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni,“ říká Kovanda.
