Schodek českého státního rozpočtu za devět měsíců letošního roku dosáhl téměř 200 miliard korun. Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá s deficitem ještě hlubším.
Vláda slibuje na příští rok opatření, ta se ale zatím jeví podle ekonomických expertů jako nedostatečná. Bez realistické nápravy veřejných financí hrozí pozornost ratingových agentur a trvale zvýšené výnosy státních dluhopisů.
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2027 vláda počítá se schodkem ve výši 386 mld. Kč. Pokud však nedojde k dostatečné konsolidaci veřejných financí, může Česko postupně čelit podobnému vývoji jako Francie, u níž historická data ukazují obdobnou trajektorii zadlužování.
Francouzský dluh za posledních 30 let vzrostl z 57,8 % HDP na 115,6 % HDP. Česká vláda přitom rozpočet prezentuje jako výrazně proinvestiční a plánuje podporu investic do dopravní infrastruktury, zdravotnictví, energetické bezpečnosti, školství či bydlení.
Kapitálové výdaje by měly dosáhnout 289,6 mld. Kč, zároveň mají růst prostředky na platy ve veřejném sektoru, důchody i oblast obrany.
Otázkou zůstává, zda budou všechny plánované investice skutečně realizovány, a naplnění deklarovaných investičních záměrů zůstává nejisté. Při vysokém objemu veřejných investic hrozí, že kvůli omezeným výrobním kapacitám trhu budou částečně vytlačovány investice soukromého sektoru.
Dlouhodobým zdrojem fiskální nerovnováhy zůstává stárnutí populace, které zvyšuje výdaje na důchody, zdravotnictví a dlouhodobou péči. K tlaku na veřejné finance přispívají dřívější legislativní změny na příjmové straně rozpočtu, například zrušení superhrubé mzdy.
