Hlavní událostí dnešního dne, a i celého týdne, je zasedání amerického Fedu. Ten podle trhu z více než 90 % sníží úrokové sazby o 25 bb. do pásma 3,50 – 3,75 %. Důvodem pro tento krok by byl zejména ochlazující se trh práce. Nicméně v rámci měnového výboru nepanuje jednota, jelikož někteří centrální bankéři se více obávají inflačních rizik než slabšího trhu práce.
Předseda Fedu Jerome Powell již po říjnovém snížení sazeb o 25 bb. varoval před možným návratem vyšší inflace a zdůraznil, že prosincové snížení není jisté. Inflace se navíc drží nad cílovými 2 % již od března 2021. Obavy ještě zesílil 43denní vládní shutdown, který zpozdil zveřejnění důležitých ekonomických dat.
Zápis z říjnového zasedání ukázal, jak ostře byl výbor pro měnovou politiku rozdělen na zastánce i odpůrce snížení sazeb, proto pokles sazeb není předem daný. Ekonomická obec (včetně nás) se kloní ke snížení sazeb, nicméně zachování stability stále zůstává ve hře.
„Rozhodnutí bude mít dopad nejen na akciové a dluhopisové trhy, ale i na měnové, včetně dalšího vývoje koruny. Pokud by měnový výbor sazby nakonec ponechal na stávající úrovni, koruna by nejspíše oslabila. Zároveň v tomto smyslu bude velmi důležité, v jakém poměru bude rozhodnutí přijato (jak silná opozice je uvnitř Fedu), ale také tisková konference předsedy Powella, který bude mít ještě složitější úlohu než předtím. Nelze pak opomenout ani zveřejnění nové makroekonomické prognózy, zejména tzv. dot-plotu, který nastíní, jak by se měnová politika v USA mohla vyvíjet v dalších měsících,“ komentuje událost Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.
