Pohonné hmoty v ČR pokračují ve svém letošním zdražování. Zároveň se dále rozevírají cenové nůžky mezi benzínem a naftou. Od začátku letošního roku totiž benzín, konkrétně Natural 95, zdražil z úrovně 27,95 koruny za litr, což byla jeho průměrná cena k 1. lednu 2021, na včerejší průměrnou cenu 28,98 koruny za litr. Tedy o 83 haléřů na litr. Za poslední týden přidal 20 haléřů. Přitom cena nafty byla včera o jen o 36 haléřů dražší než letos na Nový rok. Včera činila 27,84 koruny za litr, zatímco 1. ledna stála 27,48.
Cena benzínu je tak nyní nejvyšší za celé období od druhé poloviny loňského března. Rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot – ony cenové nůžky – představuje korunu a čtrnáct haléřů, což je nejvíce od začátku října 2017. Rozevírání cenových nůžek mezi benzínem a naftou je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo letos k 1. lednu.
Snížení daně z nafty tak v jejím případě tlumí projev růstu cen ropy na světových trzích, zatímco v případě benzínu tomu tak není. Ropa Brent se po více než roce obchoduje za cenu přesahující 67 dolarů za barel. To je tedy maximum za celé období od ještě od času před propuknutím koronavirové pandemie.
„Za letošní rok ropa Brent zdražila již o takřka 30 procent. Za měsíc únor pak o více než dvacet procent. Toto zdražení ještě tuzemské čerpací stanice do cen pohonných hmot zcela nepromítly, neboť své ceny nastavují se zhruba čtrnáctidenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čeští řidiči proto musí s růstem cen benzínu i nafty počítat také v příštím týdnu. Benzín zdraží o zhruba dvacet haléřů a bude tak po bezmála roce překračovat cenovou úroveň 29 korun za litr, zatímco nafta podraží přibližně o patnáct haléřů na průměrnou cenu nad 28 korunami za litr,“ odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bezprostředním důvodem nynějšího růstu cen ropy jsou sněhové bouře a tuhé mrazy v USA, které zvláště citelně zasáhly stát Texas. Způsobují výpadky v dodávkách elektřiny, takže tamní rafinérie utlumují svoji činnost. Záležitost začíná mít celosvětový dopad, protože už i globální trh zaznamenává omezení nabídky ropy, které samozřejmě vytváří tlak na její cenový růst.
Dopad amerických mrazů tak umocňuje tlak na růst cen ropy způsobovaný již delší dobu tím, že Saúdská Arábie, největší světový vývozce ropy, pro měsíce únor a březen jednostranně škrtla podstatnou část své těžby. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem navíc očekávají, že trh s ropou bude letos v deficitu, který by měl být nejhlubší v květnu, kdy bude odpovídat dvěma milionům barelů denně. Ropy se tedy nebude na trhu snadno dostávat, což právě vede a ještě povede k tlaku na její cenový růst.
K tomu bude sílit poptávka po ropě, což růst jen podpoří. Ropa by se podle některých smělých odhadů mohla ještě letos prodávat až za cenu 100 dolarů za barel. Důležitým stimulem pro posílení poptávky je kromě postupující vakcinace populace zejména ekonomicky vyspělých zemí také chystaný balík ekonomických opatření nového amerického prezidenta Joea Bidena.
