Brownfieldy, opuštěná a často zanedbaná území, mají potenciál stát se hybatelem rozvoje měst a obcí. Podle červnového průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu se o jejich revitalizaci zajímá 89 % starostů. Přesto přetrvávají předsudky a překážky, které proces znovuoživení těchto lokalit komplikují. O přínosech, rizicích a řešeních diskutovali odborníci z pracovní skupiny Brownfieldy při České radě pro šetrné budovy (CZGBC).
Brownfieldy nejsou jen chátrající továrny či sklady. „Jde o celé území, které může revitalizací získat nový život,“ vysvětluje Denisa Krejčová ze společnosti Urbanity. Regenerace těchto lokalit přináší nejen kvalitnější veřejný prostor, ale také nová pracovní místa a ekonomický růst. Přesto se investoři potýkají s řadou překážek: kontaminací půdy, vody či budov, zastaralou infrastrukturou, složitými majetkoprávními vztahy nebo přítomností chráněné fauny a flóry.
„Největší obavou veřejnosti je kontaminace, například azbest v budovách. K tomu přistupují technické a vlastnické problémy,“ shrnuje Alžběta Korbačková z OM Consulting. Tyto bariéry odrazují nejen drobné investory, ale i obce, které často nemají dostatek prostředků či know-how.
Pro usnadnění revitalizací vydala CZGBC novou příručku, která má být vodítkem pro obce, investory i širší veřejnost. Dokument, vytvořený odborníky z oblasti architektury, urbanismu, práva a financí, shrnuje přínosy revitalizací a nabízí konkrétní návody – od dekontaminace přes povolovací procesy až po získávání dotací. „Chceme obcím ukázat, jak s brownfieldy pracovat, ať už samy, nebo ve spolupráci se soukromými investory,“ říká Radek Štengl z CTP Invest.
Příručka také pomáhá překonávat předsudky. „Snažíme se ukázat, že obce a developeři táhnou za jeden provaz,“ dodává Pavlína Soulková ze Skanska Residential. Dokument poskytuje argumenty podložené statistikami a příklady úspěšných projektů, které mohou starostové využít při jednání s veřejností či zastupitelstvem.
Revitalizace brownfieldů podporuje principy cirkulární ekonomiky a udržitelného rozvoje. Polyfunkční využití území, které kombinuje bydlení, služby a podnikání, zvyšuje atraktivitu měst a jejich odolnost vůči ekonomickým a sociálním změnám. Klíčem k úspěchu je však efektivní komunikace mezi obcemi, developery a veřejností, stejně jako zjednodušení povolovacích procesů a územního plánování.
„Měli bychom umožnit paralelní změny územního plánu a přípravu projektů. Důležité je také zvýhodnit brownfieldy oproti greenfieldům, například s ohledem na náklady spojené s dekontaminací,“ navrhuje Štengl.
CZGBC plánuje příručku dále rozvíjet. Kromě pravidelných aktualizací chce přidat digitální nástroje, jako jsou interaktivní mapy brownfieldů či kalkulačky nákladů. „Chceme vytvořit komunitu, která bude sdílet zkušenosti a know-how,“ konstatuje Štengl.
Jak dodává, revitalizace brownfieldů není jen o opravě starých budov, ale o proměně celých území. Při správném přístupu mohou tato místa oživit města, přilákat investice a zlepšit kvalitu života.
