Průmyslová produkce v červenci vzrostla v meziměsíčním srovnání o 0,8 % a meziročně po kalendářním očištění o 1,8 %. V případě neočištěných dat výroba vzrostla dokonce o necelých 5 %, což je lepší výsledek, než který odhadovala naše i tržní predikce. Hlavním faktorem zvyšující se produkce v průmyslu byla vyšší výroba motorových vozidel a také v navazujícím odvětví výroba pryžových a plastových výrobků, zejména pak pneumatik.
Hodnota nových zakázek vzrostla v meziročním vyjádření o 6,6 %, což bylo dáno opět zejména jejich vyšší hodnotou v sektoru automotive (+15 %). Na první pohled se tak může zdát, že se našemu klíčovému odvětví velmi daří a čekají ho zářné zítřky, nicméně takovými optimisty nejsme.
Nárůst nových zakázek je do značné míry dán nízkou srovnávací základnou z loňského roku a zvyšující se produkce mohla být ovlivněna snahou vyrobit (a exportovat) co nejvíce aut před hrozícím clem ve výši 25 % na dovoz aut do USA. Tato hrozba sice mírně polevila, když aktuálně platí 15% clo, což se pravděpodobně v čase negativně projeví na výkonu automobilového sektoru.
Relativně pozitivně lze hodnotit výkon zpracovatelského průmyslu, kde výroba meziročně roste sice nízkým tempem, ale roste. V tomto směru během července pomohla i vyšší těžba uhlí (+9,8 %), ačkoli roli opět sehrála nižší srovnávací základna minulého roku. Dále rostla výroba elektrických zařízení, oděvů či kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.
Na druhé straně se zastavil velmi dobrý vývoj ve výrobě základních kovů, kde během druhého čtvrtletí vzrostla výroba v průměru o více než 7 %. V červenci však nepatrně poklesla (-0,5 %). Výraznější snížení produkce reportuje výroba ostatních dopravních prostředků (více než 8 %), kde vzhledem k povaze jejich byznysu jsou ovšem tyto výkyvy běžné (např. v květnu nárůst o více než 44 %).
Vyšší hodnota nových zakázek v odvětvovém členění byla dána zejména zmíněným automobilovým průmyslem. Zakázky vzrostly také u elektrických zařízení, farmaceutik a kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Za dosavadní průběh letošního roku však nejvyšší růst nových zakázek eviduje výroba ostatních dopravních prostředků (+16,5 %), což poukazuje na jeho solidní kondici navzdory dílčím poklesům ve výrobě tak jako například tento měsíc. Z teritoriálního hlediska rostly zakázky především z tuzemska (+13 %), zatímco zahraniční poptávka zůstává spíše umírněná s růstem necelých 3 %.
Na pracovním trhu v průmyslu se nemění trend klesající zaměstnanosti, když se opět snížila o téměř 2 %. V případě růstu mezd došlo ke zpomalení z červnových necelých 7 % na červencových 5 %, nicméně se nedomníváme, že podobný průběh mezd budeme sledovat i v dalších sektorech. Průmysl je totiž ve specifické situaci, kdy se na jeho slabém výkonu projevuje slabá zahraniční poptávka, problémy s konkurenceschopností a různé regulatorní požadavky.
Průmysl v letošním roce těžil ze snahy amerických firem a spotřebitelů, kteří se snažili předzásobit z důvodu obav nárůstu cen v souvislosti se skokovým zvýšením cel ze strany USA na téměř veškerý dovoz. Postupem času však bude muset průmysl čelit negativním důsledkům americké celní politiky, který by sice měl být kompenzován klady německého fiskálního balíčku, ale cla snižují potenciál výstupu tuzemského průmyslu i celé české ekonomiky, která je do značné míry závislá na zahraničním vývoji.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
